Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Víno ze srstek (angreštu.)

Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
Angreštová zmrzlina	Víno ze srstek (angreštu.)	Srstkové víno

Údaje o textu
Titulek:	Víno ze srstek (angreštu.)
Autor:	Hana Dumková
Zdroj:	Dumková, Hanna, Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni Národní knihovna České republiky
Vydáno:	V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 7-8
Licence:	PD old 70

Srstky nemají tolik kyseliny v sobě jako ryvís a proto tím prospěšněji hodí se k upravování vína. Poněvadž víno srstkové málo cukernatosti v sobě obsahuje — musí se mu přidati potřebné množství cukru, by pitelné bylo. K připravování vína nenechávají se srstky úplně vyzráti a to hlavně proto, poněvadž šťáva z nich dobyta ne tak dobře a méně rychle se kvasí, kdežto z neúplně vyzrálých snáze se to provede. K dělání vína berou se raději srstky chloupkovité nežli hladké, neb chloupkovité osvědčily se mnohem cukernatějšími a pro potřebné okysličení spůsobilejšími. Šťáva dobývá se ze srstek právě tak jak z hroznu révy, neb i jak z ryvísu. Jahůdky se rozmačkávají, šťáva se odlívá, výměsky se poznovu vodou proplachují, ale tak by ku konci na litr čisté šťávy srstkové, litr vody přišel, načež se aspoň 30 proc. cukru k šťávě přidává, čímž se kvašení tím více podporuje a i usnadňuje. Staré víno z dobrých srstek dostává po letech vůni a příchuť vína hroznového Madeira, a to v takové míře, že mnohdy i dobří znalci jedno od druhého snadno nerozeznají. V dobrém roce, kde srstky hojně cukru vyvinují, dostává se i mnohem lepší víno nežli v roce nepříznivém. Pomocí rozličných přísad (koření) možno i vínu rozličnou chuť upraviti, jen potřeba při tom o to dbáti, by dobyté víno trvalým a stálým bylo a snadno se nekazilo. Víno ze srstek upravuje se právě tak, jako z ryvísu, mimo to možno ale i ze srstek dělati vína šumivá, která když dobře se byla ustrojila velmi i v chuti a jakosti vínům champangským se podobají.