Ottův slovník naučný/Opravné prostředky

Ottův slovník naučný
Opravcové	Opravné prostředky	Opravovací řízení

Údaje o textu
Titulek:	Opravné prostředky
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 824–825. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Opravný prostředek

Opravné prostředky (lat. remedia juris, něm. Rechtsmittel) jsou v řízení soudním processní úkony, kterými strany, domnívajíce se, že jim bylo soudním rozhodnutím ublíženo, domáhají se u vyššího soudu změny nebo zrušení rozsudku neb usnesení soudu nižšího. K použití těchto o-ných p-ků stanoveny jsou určité lhůty (v. t.). O jednotlivých o-ných p-cích pojednáno jest v příslušných článcích, jako odvolání (v. t.), dovolání čili revise (v. t.), stížnost (v. t.) čili rekurs. O. p. odvolání a dovolání překážejí vykonatelnosti rozsudku, rekurs však obyčejně nikoliv. Odložení vykonatelnosti rozsudku nazývá se suspensivním účinkem o-ného p-ku, odevzdání záležitosti před instanci vyšší pak účinkem devolutivním. Vedle o-ných p-ků zná rak. civilní soudní řád ještě mimořádnou právní pomoc při žalobě o zmatečnost a o obnovu (v. t.).

O. p. v řízení trestním. Rozeznáváme: 1. o. p. řádné a mimořádné. Ony směřují proti rozhodnutí, jež posud nenabylo právní moci, tyto proti rozhodnutí, jež moci právní již nabylo; 2. o. p. účinkem odkladným a bez takového účinku. Při oněch podání o-ho p-ku působí, že obsah rozsudku nemůže býti vykonán, pokud o o-m p-ku nebylo rozhodnuto; 3. o. p. s účinkem devolutivným a bez takového účinku podle toho, zdali rozhodnutí věci přechází na soud vyšši, či zůstavuje se témuž soudu, proti jehož výroku směřuje. Směřovati mohou o. p. proti rozsudkům i proti jinakým rozhodnutím neb opatřením soudů trestních.

Pokud jde o o. p. řádné proti rozsudkům, různá zákonodárství rozeznávají dva hlavní způsoby jich: 1. zmatečnou stížnost jakožto o-ný p-dek formálný, kterýmž podavatel dovolává se nedostatků formálných v rozsudku nebo v řízení se naskytnuvších a žádá, aby rozsudek jako zmatečný, neplatný, byl zrušen. 2. Odvolání jakožto o-ný p-dek materiálný, jímžto se tvrdí, že skutkové okolnosti vzaté za základ rozsudku nesrovnávají se s pravdou, nebo že byly nesprávně přivedeny pod ustanovení práva trestního hmotného, i žádá se, aby dotčený soud podle toho učinil rozhodnutí nové. Podle rak. ř. tr. z r. 1873 třeba rozeznávati: I. Proti rozsudkům sborových soudů první stolice a soudů porotních připouštějí se i stížnost zmatečná i odvolání. Ona jde k soudu kassačnímu, toto k soudu sborovému druhé stol. (§§ 281 a 343). Stížnost zmatečnou lze podávati jen pro takové porušení nebo nesprávné užití zákona, jež ř. tr. uznává za zmatek neboli důvod zmatečný. Tento o-ný p-dek jest nejen povahy formálné – pokud zmatek záleží v porušení práva tr. processního a působí, že rozsudek musí býti zrušen –, nýbrž i materiálné – potud, že zmatečnost nastává také, jestliže skutkové okolnosti nesprávně byly pojaty pod ustanovení práva trest. hmotného. Odvolání naproti tomu jest o-ný p-dek materiálný, kterým však lze bráti v odpor jenom výrok o trestu a nárocích soukromoprávných a některé v rozsudku obsažené výroky vedlejší (viz Odvolání). Proti rozsudku vynesenému v přelíčení, jež bylo konáno proti obžalovanému nepřítomnému, má mimo to ještě obžalovaný zvláštní o-ný p-dek: námitky (v. t.) neboli odpor (§ 427). II. Řádným o-ným p-kem proti rozsudkům soudův okresních je odvolání, kteréž jde k soudu sborovému první stolice (§ 463), a bylo-li hlavní přelíčení konáno proti obžalovanému nepřítomnému, námitky (v. t.) neboli odpor (§ 478). Odvolání, jež lze tu podati ze všech těch příčin, jako při rozsudcích soudů sborových stížnost zmatečnou i odvolání, a mimo to ještě z výroku o vině, jest o-ným p-kem formálným i materiálným zároveň (viz Odvolání).

Mimořádnými o-nými p. práva rak. jsou: 1. žádost za obnovu trestního řízení (v. Obnova); 2. zmatečná stížnost pro zachování zákona, již podávati přísluší výhradně generálnímu prokurátoru při soudě kassačním (§§ 33 a 292); 3. žádost za navrácení ku předešlému způsobu, kteráž přísluší obviněnému pro zmeškání lhůty k opovědi o-ho p-ku řádného proti rozsudku (§ 364).

Vedle toho ř. tr. zná také o. p., jež za trvajícího řízení podávati lze proti rozhodnutím neb opatřením soudním rázu processního. To jsou: 1. stížnost, kteráž jest všeobecným o-ným p-kem v (soudním) řízení přípravném a přechodném (§§ 113 a 114), v řízení přestupkovém pak při všech těch rozhodnutích soudu okresního, z nichž nelze podati odvolání (§ 481). Mimo to lze ji podávati na některá určitá soudní rozhodnutí (§§ 63, 352, 357, 395, 478, 480, 494 ř. tr. a § 2 nov. z 31. pros. 1877); 2. námitky neboli odpor, jež podávati lze proti některým usnesením sborového soudu první stolice (nebo sborového soudu porotního) a soudu okresního (§§ 243 a 493), viz Námitky. -rch.