Ottův slovník naučný/Opravovací řízení

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Opravovací řízení
Autor: František Storch
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 825. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Opravovací (neboli moniturní) řízení (monitura). V přelíčení porotním jest úkolem porotců, aby odpověděli k otázkám, jež jim o vině obžalovaného sborový soud porotní předkládá, tato odpověď jejich pak (výrok, verdikt) jest základem, na kterémž sborový soud porotní má potom vynésti rozsudek. Avšak základem rozsudku výrok poroty může býti jenom, nemá-li na sobě takových vad, jež by jej k tomu činily nezpůsobilým; jinak soud prozatím rozsudku nevynese, nýbrž zavede o. ř. Podmínky a způsob tohoto řízení upravuje § 331 rak. ř. tr. z r. 1873. Podle toho monitura může býti zavedena jenom, jest-li výrok poroty nejasný, neúplný nebo v odporu sám s sebou. Sborový soud porotní učiní o tom nález ihned, jakmile některou z dotčených vad ve výroku shledal, a vrátí porotcům otázky i odpovědi s vyzváním, aby vrátíce se do své síně poradní znova se poradili a výrok svůj opravili. Při tom i může, vyslechna prve strany, usnésti se na tom, že mají otázky způsobem, jakým by potřeba toho se ukázala, býti změněny nebo doplněny. Předseda oznámí také porotcům, že mají toliko právo změniti odpovědi, jež byly shledány vadnými, a odpověděti k otázkám, které jim nově nebo ve změněné podobě byly předloženy. Kdyby na novém výroku opětně byly shledány některé ze zmíněných vad, slušelo by jej opětně podrobiti monituře. Důvodem zmatečnosti by bylo, když soud o-ho ř. nezavedl, jakkoli k tomu byla zákonná příčina (§ 344 č. 9); zavedl-li je však přes to, že výrok jest zmíněných vad prost, bylo by to jen všeobecným důvodem zmatečnosti za podmínek § 344 č. 5. -rch.