Ottův slovník naučný/Alliance presbyteriánská

Ottův slovník naučný
Alliance israelská všeobecná	Alliance presbyteriánská	Alliance svatá

Údaje o textu
Titulek:	Alliance presbyteriánská
Autor:	Ferdinand Císař
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 916. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Alliance presbyteriánská. Přes všecku svou rozštěpenost zaviněnou národními, krajinnými a věroučnými zvláštnostmi svět protestantský nepozbyl své vnitřní, na zásadě ospravedlnění z víry spočívající jednoty. Vědomí to oživeno v nynějším století vlivy různými. Snaha spolčovati se k dosažení účelů všelikých ovládá vždy více lidskou společnost a v této i protestantské církve, kterýmž při jejich podnicích na poli missie mezi pohany se strany jedné, jakož i při zkušenostech s jednolitou organisací církve římskokatolické se strany druhé potřeba sil svých netříštiti stala se na ten čas citelnou. Tak vznikla a. evangelická (v. t.), všem evang. církvím přístupná, jako kruh nejširší, uvnitř tohoto pak a. p., unie baptistů, unie methodistů aj. jako kruhy užší. A. p. založena v Londýně 21.–23. čce 1875 v uvážení, že církve reformované po světě pod různými jmény roztroušené potřebují patrného nějakého svazku, jak pro posilu vlastního reform. vědomí, tak i ke zmocnění svého účinkování vnitř i zevnitř. Aby taková jednota pod jedním Pánem a v jedné práci stala se zjevnou, ustavila se a. p. na následujících základních zásadách: Alliance budiž známa jako »alliance církví reform. presbyterně zřízených, ve světě vůbec se nalézajících.« – Každá církev presbyterně zřízená, sv. písmům St. a N. z. ve věcech víry a mravouky svrchovanou autoritu přiznávající a své vyznání v souhlase s konsensem konfesse reform. držící jest volitelna k členství alliance. – Alliance se shromažďuje v obecném koncilu po pravidle jednou ve třech létech. Koncil záleží z poslanců, duchovních a světských (starších), ustanovených církvemi, jež tvoří allianci. Počet poslanců za každou církev stanoví rozvrh koncilem schválený se zřetelem k počtu sborů církví dotčených. Pokud lze, buďtež poslanci z polovice duchovní, z polovice starší (presbyteři). Koncil smí k přednáškám pozvati spolubratry u víře, kteří nejsou poslanci. Koncil nemá se dotýkati vyznání neb zřízení, vnitřního řádu a zevnitřních styků kterékoli církve k allianci patřící. – Reform. církev v Čechách a na Moravě (ev. církev helv. vyzn.) náleží k a-ci p-ké od počátku a měla své poslance na všech posavadních koncilech zasedavších v Edinburce roku 1877, ve Filadelfii r. 1880, v Belfastu r. 1884 a v Londýně r. 1888. Viz časopisy »The Catholic Presbyterian« (Londýn) a »Quarterly Register» (Edinburk). Cř.