Ottův slovník naučný/Verv

Ottův slovník naučný
Věrušičky	Verv	Verva

Údaje o textu
Titulek:	Verv
Autor:	Karel Kadlec
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 595. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Verv (вервь, врвь, врьвь), v Ruské Pravdě soudněsprávní obvod, jehož obyvatelstvo v jistých případech solidárně ručilo. V. skládala se z několika vesnic podobně jako české sousedstvo, polské opole a srbská okolina. Byl-li někdo zabit, a pachatel nebyl znám, avšak vedla-li stopa k určité v-i nebo našly-li se na území v-i nástroje trestného činu, v. byla povinna najíti a vydati ze svého středu pachatele, sice musila zaplatiti knížeti v případě vraždy veřejnoprávní pokutu zvanou dikaja vira, jež měla v ruském právě týž význam jako v německém právě fredum (v. t.), v případě krádeže pak pokutu zvanou prodaža. „Divokou viru“ platila v. i tenkráte, když pachatel byl sice znám, avšak nezabil jiného úmyslně. Sporné jest mezi učenci, zda byla v. svazkem příbuzenským (pokrevním) či územním nebo pouhým správním obvodem jen ve věcech trestních. Srv. čl. Čechy, str. 483b, Hlava, Okolina, Opole, Vicinatus. -dlc.