| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Tribus |
| Autor: |
Otakar Jiráni |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 729–730. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
Tribus sluly u Římanů tři kmeny, v něž podle podání dělilo se již od nejstarších dob plnoprávné občanstvo (patriciové). Ve skutečnosti však byly to původně samostatné a též místně oddělené obce, jež postupně připojeny byly k původnímu latinskému jádru obyvatelstva, usídlenému na Palatiu. T. tato zvala se Ramnes; k ní přidána ještě za Romula obec sabinská, usazená na Quirinále (Tities). Původ t-ue třetí, zv. Luceres, jest nejistý; snad byli to obyvatelé Alby Longy, převedení od Tulia Hostilia do Říma a usazení na Caeliu. Každá t. dělila se na 10 kurií. Organisace jejich neznáme. T-uí užívalo se až do doby Serviovy k vybírání vojska; každá t. stavěla do pole 1000 pěších a 100 jezdců. Stopy těchto t-uí zachovaly se v počtě členů některých kněžských kollegií, jako pontifiků, augurův a vestálek, jež byla původně trojčlená. – Od těchto t-uí zcela rozdílné jsou t-ue, jež zřídil Servius Tullius za tím účelem, aby noví občané, plebejové, kteří ve starších t-uích nebyli, mohli býti z ohledů státních také roztříděni. Nevíme však, kolik t-uí zřídil Servius sám; zdá se, že utvořil 4 t-ue městské (urbanae), zv. Suburana, Palatina, Esquilina a Collina a několik t-uí venkovských, zv. tehdy regiones nebo pagi. Do začátku republiky stoupl počet t-uí na 20, ale i později vzrůstal ve shodě s přibýváním území římského, až r. 241 př. Kr. dosáhl čísla 35, jež stalo se definitivním; 4 z nich byly městské a 31 venkovských (rusticae). Pořad byl přesně stanoven; t-ue venkovské, kde nebylo tolik chudiny jako ve městě, byly ve větší vážnosti. Serviovy t-ue byly původně celky místní, počtem občanů přibližně si rovné, ale rázu toho pozbyly hlavně připojováním nově přibylých občanův, územím často značně odlehlých, tak že později jsou to pouze politické třídy občanstva a občan náležel do té t-ue, kde měl pozemky, i když bydliště své změnil. Seskupeni v nich byli všichni občané; původně ovšem jen assidui, t. j. ti, kdož měli nemovitý majetek, a teprv nejspíše od censury Appia Claudia (r. 312 př. Kr.) i proletáři a libertinové. I jest pak příslušenství do t-ue známkou občanství římského a k plnému, jménu občana řím. náleží i jméno t-ue. – Úředníci t-ue byli tribuni aerarii (viz Tribun) a curatores tribuum. O těchto víme jen, že byli činni při censu a vedli snad i seznamy členů t-uí; kolik jich bylo a jak byli zřizováni, není známo. – I tyto pozdější t-ue měly důležitý význam ve vojenství, neboť podle nich dala se mobilisace vojska. Dále jich bylo užíváno k vybírání daní, zvláště od té doby, kdy stát počal platiti vojsku žold (viz Tributum). Podle t-uí sestupovali se občané ve shromáždění zv. comitia tributa a konečně rozdělovány podle nich dary v obilí nebo penězích záležející, jež obec nebo bohatí soukromníci lidu udělovali. Když však v 71. stol. př. Kr. placení daní stalo se zbytečným a později přestalo vojsko býti bráno z občanův a když na počátku císařství zanikla komitia, t-ue pozbyly skoro úplně svého významu a značí pak jen okresy, do nichž byli zařazováni občané za účelem evidence. O.J-i.
PD old 70