Ottův slovník naučný/Tribut

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Tribut
Autor: Otakar Jiráni
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 730. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tribut

Tribut, lat. tributum, u Římanů přímá, mimořádná daň, zavedená snad již od Servia, ale pravidelněji vybíraná teprv od té doby, kdy zaveden ve vojsku římském žold (asi r. 406 př. Kr.) a to podle tribuí, odkudž i název její. Určena byla k účelům válečným a ukládána podle nemovitého jmění při censu udaného. Výši její stanovil senát a činila obyčejně 1, ale i 2 až 3‰ všeho jmění. K dani této nebyli zavázáni sirotci a vdovy, třeba měli nemovité jméni, poněvadž platili daň jinou (aes hordearium). T. vybírali nejspíše úřednici zv. tribuni aerarii. V příznivých případech byla daň tato z výtěžku válečné kořisti vrácena. Po dobytí Makedonie r. 167 př. Kr., kdy z provincie té dovezena do Říma nesmírná kořist válečná, nebylo již třeba vybírati t. a v poslední době republiky byla Italie daně té prosta, vyjímaje mimořádné nařízení její od triumvirů r. 43 př. Kr. – I označovány pak slovem tím poplatky, které odváděli obyvatelé provincií. Půda provincie stávala se totiž po dobytí majetkem státu Římského, ale obyčejně byli dosavadní držitelé ponecháváni v užíváni jejím; za to musili ovšem podvoliti se jistým ročním dávkám, jež, pokud odváděny byly v naturaliícb, sluly též t. neb podle obyčejné výše své decuma (desátek). Tak tomu bylo zvl. v zemích bohatých obilím, jako v Sicílii a Asii. Za účelem rovnoměrného vybíráni této a jiných daní pořizovány v době císařské pečlivé katastry. Vedle této daně z půdy vybírána byla v provinciích i daň osobní (t. capitis), ukládaná z kapitálu neb živnosti. Nebyla asi nově zřizována, nýbrž jen ponechávána tam, kde již při dobytí země existovala. Od dob císaře Maximiána byly však obě tyto daně zavedeny i v Italii, tak že t. byla pak všeobecná daň říšská. O.J-i.