| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Regály |
| Autor: |
Karel Kadlec |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 400. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
Regály čili práva regální, regálie (jura regalia, t. j. práva královská), původně výsostní práva panovníkova, jež byla pramenem jeho příjmu. Pojem r-lů vznikl v dobách, kdy za nevyvinutosti státu hlavní pozornost k sobě obracel panovník, král (rex), od čehož název práva královská. Na panovníkovi ležely jisté povinnosti, jež nyní lpějí na státu. Aby je mohl plniti, panovník potřeboval značných hmotných prostředků. Poněvadž nestačily královské statky (domény, domania) a pojem daní byl ještě neznámý, prohlášeno právo okkupovati jisté věci jakož i právo těžiti z jistých předmětův a podniků za výhradné právo panovníkovo. Tak vznikl nejdříve t. zv. r-ál pozemkový (Bodenregal), na jehož základě mohl jen panovník půdu nikomu nenáležející samojediný zabrati nebo jinému ji uděliti. R-ál tento, známý již v říši Francké, jevil se ve výsadách týkajících se mýcení lesů, kolonisovaní půdy atd. Z povinnosti panovníkovy stavěti a udržovati silnice a cesty vyvinulo se právo panovníkovo vybírati cla a mýta (silniční r-ál), a podobných r-álů byla celá řada, jako horní r-ál (v. t.), solní, honební (viz Honební právo), židovský (právo vybírati od židů poplatky za poskytovanou jim ochranu), mincovní (viz Mincovní právo) a j. V říši Římskoněmecké práva reg. náležela původně jen císaři, později však skoro všechna ta práva přešla do rukou pánů territoriálních. I ve státech, které nebyly ve svazku říše Římskoněmecké, pozoruje se podobný přechod mnohých reg. práv z rukou panovníkových do rukou cizích, a to do rukou šlechty, resp. vrchností. Od XVII. a zvláště XVIII. stol. rozeznávají se větší a menší práva reg. (regalia majora sive essentialia, reg. minora sive accidentalia). Většími reg. právy rozumějí se výsostní práva spojená nerozlučně se státní mocí, jako jest výsost justiční, policejní, finanční atd. R. tyto nejsou zdrojem příjmů, jako menší práva reg., která se dostala do rukou vrchností, pročež nazývána též právy vrchnostenskými (jura dominalia, beneficia curialia). Náleželo k nim na př. právo mlýnské (jus molae), právo výčepní (jus educilli); srv. čl. Propinační právo), právo sekati maso (jus macelli), právo honební (jus venatunis) a j. Práva ta v nové době všude byla zrušena. Jen několik málo r-lů udrželo se v rukou státu až podnes, jako na př. mincovní a poštovní, ba některé v nové době teprve vznikly, jako r-ál železniční a telegrafní. Někdy nazývány bývají finančními r. t. zv. finanční monopoly, jako tabákový, solní, kořalkový, sirkový a j. Nejsou to však r. ve smysle shora naznačeném, nýbrž zvláštní druh spotřebních daní, kde způsob vybírání daně se zjednodušuje a kontrola usnadňuje. -dlc.
PD old 70