Ottův slovník naučný/Placenta

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Placenta
Autor: Václav Rubeška, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 825. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Placenta

Placenta, 1) P. koláč plodový, jest útvar zprostředkující spojení plodu s těhotnou matkou. U člověka má podobu koláče na konci těhotenství asi ½ kg těžkého a 20 cm v průměru. Uprostřed je tlustší, na krajích tenčí. Skládá se z části mateřské a to ze sliznice děložní přeměněné v blánu padavou a z části plodové, t. j. z blány klkaté, která jest poseta dlouhými jemnými výrostky mnohonásobně rozvětvenými a zapuštěnými jako kořínky do blány padavé. Blána klkatá obsahuje cévy plodové, které v klcích tvoří kličky vlásečnicové. V bláně padavé proudí krev mateřská a to ve velikých prostorách, do nichž jsou vnořeny svazky klků blány klkaté a tak stále splachovány krví mateřskou A z této béře krev plodová kyslík a ostatní látky potřebné k životu a vzrůstu plodu a odevzdává do ni kysličník uhličitý a ostatní látky nepotřebné. Zastupuje tedy p. plodu v těle mateřském plíce a ústrojí zažívací. Po porodu plodu koláč zmenšením plochy, na níž lpěl, a stahováním dělohy odlupuje se a vypuzuje na venek.

P. praevia, koláč vcestný, jest taková, která sedí nad hrdlem děložním tak, že zaujímá celou aneb čásť vnitřní branky, p. praevia centralis a lateralis. Tato nepravidelnost způsobuje krvácení v posledních dvou měsících těhotenství a zvláště za porodu a ohrožuje v nemalé míře život plodu i matky.

P. succenturiata, k. přespočetný čili vedlejší, jest, jak jméno ukazuje, malá p. oddělená od hlavní menším nebo větším okrskem blan plodových a může, jsouc v děloze zadržána, snadno býti přehlídnuta a způsobovati krvácení i horečku v šestinedělí. Ra.

2) P., semenice, v bot., viz Pestík, str. 589 a.