Ottův slovník naučný/Placentalia

Ottův slovník naučný
Placenta	Placentalia	Placentia

Údaje o textu
Titulek:	Placentalia
Autor:	Václav Sixta
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 825–826. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Placentálové

Placentalia, ssavci koláčnatí, jest četná skupina nejmladších ssavců, obsahující mnoho různých řádů, které teprve za doby třetihorní ve veliké rozmanitosti se byly vyvinuly. Slují tak proto, že zárodky jejich vyvíjejí se uvnitř těla matky a vyživují se zásobou krve nashromážděné v ústrojí v těle matky velikému koláči podobném. Ježto však již počátkem doby třetihorní žilo několik různých skupin ssavců, jest velmi pravdě podobno, že ss. P. již za doby křídové oddělili se od ssavců vačnatých. Se ssavci vačnatými shodují se P. v těchto vlastnostech: 1. Na kostře v pásmu lopatkovém nemají kostí krkavčích (ossa coracoidea) a kosti liché (interclavicula). 2. Nemají kloaky; za to mají vyvinuté perineum mezi řití a záhybem ústrojův pohlavních (sinus urogenitalis). 3. Močovody vbíhají do měchýře močového, z něhož sinus urogenitalis prodlužuje se do dutiny pyje. 4. Mají bradavky na mléčných žlazach. 5. Malinká vajíčka jsou bez tuhé blány, žloutek jest jednotný. 6. Oplozené vajíčko ryhuje se celé, při čemž postupným vývojem tvoří se epigastrula. Těmito vlastnostmi P. se liší od svých bývalých předků, totiž od ss. vačnatých (Marsupialia) a ss. ještěřích (Monotremata): 1. Mají vyvinuté chorion a placentu; serolemma se pokrývá na vnější ploše třásněmi (chorionmalli), které zarůstají do záhybů mukosy na děloze. Vrstva spojiva v bláně zvané allantois vniká větevkami cev umbilikálních do těchto třásní a proměňuje je v ústroje pro výživu zárodku. 2. Kostí vakových (ossa marsupialia seu epipubalia), které mají ss. ještěří a ss. vačnatí na srůstu kostí stydkých, postrádají ss. koláčnatí; jen zřídka kdy mají po nich slabé zbytky. 3. Mozek ss. koláčnatých jest dokonaleji vyvinut než u ss. vačnatých a ss. ještěřích. Zvláště mají silně vyvinutou čásť mozku, zvanou corpus callosum, a šedou vrstvu mozkovou na velikých polovinách předního mozku. U těchto ss. koláčnatých jest veliká snaha přizpůsobiti se různým podmínkám života; jest patrna v různě upravených ústrojích jak na vnějšku tak ve vnitřku jejich těla. Celou tuto bohatou skupinu ssavců pokládáme za monofyletickou, t. j. od jednoho praotce povstalou, ježto nejstarší zástupci všech legií ústrojností svou až na dotyk se sbližují a ukazují na svůj společný původ od ss. křídových, totiž mallotherií či prochoriatů. Chrup ss. koláčnatých byl již u jejich praotců mallotherlí silně rozlišený podle vzoru i 3/3, c 1/1, pm 4/4, m 3/3. Se zuby chrupu mléčného počtem 32 součet všech zubů činí 76, právě tolik, co měli Prodidephia, společní předkové ss. vačnatých a koláčnatých. Různá úprava chrupu dle jakosti potravy je výborným dělidlem četných řádů.

Fylogenetické roztřídění četných řádů těchto ssavců jest velmi zajímavé, ale při tom velmi složité a spletité. K usnadněni přehledu družíme je ve větší skupiny, legie nazvané. Význačnými vlastnostmi těchto legii jest úprava okončin a jakost chrupu, dále vývoj mozku a tvar placenty či koláče zárodečného.

Legie I. Prochoriata (Mallotheria), společní předkové všech P-ii. Nohy kráčivé, prsty drápaté. Chrup úplný, jednoduchý, hmyzožravý. Řády: 1. Bunotheria †; čeledi předků: Ictopsales †, Esthonychales †; 2. Idotheria †; čel. př. Condylarthrales †, Lemuravales † († znamená zkamenělý; ž. žijící; o vyhynulý). II. Trogontia (Trogotheria), hlodavci. Nohy běhavé. Chrup bez špičáků, se silnými zuby hlodavými. Rády: 1. Tillodontia †, čel. př. Esthonychida †; 2. Typotheria †; č. př. Protypotherida †; 3. Rodentia ž., c. př. Prolagomorha †. III. Edentata (Paratheria), chudozubci hrabaví. Nohy hrabavé, zřídka šplhavé, prsty drápaté, chrup zakrnělý bez zubů předních a špičáků. Řády: 1. Manitheria (Nomarthra) ž.; č. př. Palamanida o; 2. Bradytheria (Xenarthra) ž., č. př. Entelopsida †. IV. Ungulata (Chelotheria), kopytnatci, bejložraví, běhaví. Nohy dlouhé běhavé, chrup bejložravý úplný neb neúplný. Řády: 1. Condylarthra †; č. př. Protungulata †; 2. Hyrcea ž.; č. př. Palhyracea o; 3. Liopterna †; č. př. Homalotherida †; 4. Proboscidea ž., č. př. Aligontida o; 5. Amblypoda †; č. př. Pantolambdina †; 6. Perissodactyla ž.; č. př. Hyracotherida †; 7. Artiodactyla ž.; č. př. Pantolestida †. V. Cetomorpha, velryby. Nohy zkrácené jako ploutve; prsty bez drápů. Chrup zakrnělý. Řády: 1. Sirenia ž.; č. př. Archisirenes †; 2. Denticeta ž; č. př, Archidelphines o; 3. Mysticeta ž.; č. př. Archibalaenae †. VI. Carnassia (Sarcotheria), šelmy dravé. Nohy dlouhé běhavé, prsty chrápaté. Chrup úplný, masožravý. Řády: 1. Insectivora ž.; č. př. Ictopsida †; 2. Creodonta †; č. př. Arctocyonida †; 3. Carnivora ž., č. př. Cynodictida †; 4. Pinnipedia ž.; č. př. Archiphocida o. VII. Volitantia (Pterotheria), letouni. Přední nohy proměněny jsou v létadla. Chrup úplný, hmyzožravý. Řády: 1. Dermoptera ž.; č. př. Patagiata o; 2. Chiroptera ž.; č. př. Pterocyna †. VIII. Primates (Acmatheria), opice. Dlouhé nohy šplhavé, prsty nehetnaté, chrup úplný pro potravu masitou i rostlinnou. Řády: 1. Prosimiae ž.; č. př. Pachylemures †; 2. Simiae ž.; č. př . Archipitheca o; 3. Anthropi ž.; č. př. Pithecanthropi o.

Čtyři legie Trogontia, Ungulata, Carnassia a Primates jsou hlavní skupiny ss. koláčnatých; vyvinuly se jako čtyři rozbíhavé větve ze společných svých praotců Prochoriata. O třech ostatních odchylných legiích se domníváme, že Edentata (ss. chudozubí) se vyvinuli ze Stylinodontií, staré to větve Trogontií. Volitantia (letouni) se vyvinuli z Insectivor (hmyzožravci). Původ legie Cetomorpha jest velice záhadný. Tito mořští ssavci pocházejí původně ze ssavců na souši žijících, nejspíše dílem od Ungulat (Sirenia), dílem od Carnassií (Denticeta a Mysticeta). Podle toho legie Cetomorpha jest původu trifyletického, t. j. členové její pocházejí původně ode tří různých praotců. Edentata zase jsou původu difyletického. Sx.