Ottův slovník naučný/Placení

Ottův slovník naučný
Placement	Placení	Placenta

Údaje o textu
Titulek:	Placení
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 825. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Placení jest především převod peněz z majetku do majetku. Zakládá-li se p. na právní povinnosti, jest plnění takové způsobem zrušení závazku. V rak. občanském zákoníku rozumí se p-m každé plnění závazku, ať jsou předmětem jeho peníze nebo jiné věci hmotné, ať práce, ať poskytnutí užívání věci atd. P-m zaniká závazek, ale jen tehdy, jestliže splněno bylo vše tak, jak právě vzhledem k obsahu závazku bylo třeba, nejen co do předmětu, ale i co do času, místa a způsobu. Samozřejmo, že plněno býti musí té osobě, která existenci závazku jako osoba ku přijetí oprávněná se jeví; kdyby plněno bylo osobě neoprávněné, nebyl by tím oprávněný o své právo připraven. Kdyby se plnilo jinak, než dle obsahu závazku plniti jest, záleželo by na oprávněném, zda chce či nechce s tím se spokojiti a povinnost za uhaslou pokládati. Plnění nevyhovující může oprávněný odmítnouti. Kdyby oprávněný plnění přijmouti nechtěl bezdůvodně, poněvadž plnící přesně držel se obsahu závazku, nezaniká tím sice jeho právo samo sebou, ale dlužník může se i proti vůli věřitelově zbaviti svého závazku tím, že věc složí k soudu, aneb ji dá pod soudní ochranu oprávněnému k disposici. Jestliže dlužník takto se zachoval, přechází nebezpečí v příčině předmětu plnění na věřitele. Kdyby šlo o plnění, pozůstávající v konání práce, propůjčení věci a pod., stačí nabídnutí. Není-li nic jiného ujednáno, ustanovuje zákon sám čas i místo i druh plnění; jinak ponechává stranám úplnou volnost, předpokládaje, že neumlouvá se nic nedovoleného, nemravného neb nemožného. Lze-li závazek splniti způsobem různým, záleží na zavázaném, jaký způsob si vyvolí.

P-m nedluhu nazývá občanský zákoník rakouský ony případy plnění, kde plněno bylo osobě, která ku přijetí toho, co plněno bylo, oprávněna nebyla, aneb sice byla, ale dodatečné její oprávnění zanikne s účinkem zpětným; může tedy za p. nedluhu považováno býti po případě i plnění jiného způsobu, než jaké bylo ujednáno. Případy takové mohou míti různé příčiny; zejména sluší sem také zahrnouti všechny, v nichž by podržení plněného jevilo se jako bezdůvodné, t. j. buď plnícím nezamyšlené nebo právem neuznané obohacení. Plnění, při němž na straně plnícího zběhl se omyl, plnění závazku nedovoleného, nejistého, ještě na podmínce závislého, jest p-m nedluhu, nikoli plnění závazku nedospělého, promlčeného, pouze nežalovatelného (na př. ze sázky), nebo pouze pro nedostatek formy neplatného, leda by plnitel byl k samostatné a volné správě jmění neschopný. Viz Indebitum. kh.