Ottův slovník naučný/Pekarskij

Ottův slovník naučný
Pękalski	Pekarskij	Pekařství

Údaje o textu
Titulek:	Pekarskij
Autor:	Karel Štěpánek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 408. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pekarskij (Пекарскій) Petr Petrovič, literární historik rus. (* 1828 – † 1872), studoval práva v Kazani, pak sloužil v ministerstvě financí a ve státním archivě, ale zároveň věnoval se archivnímu studiu a uveřejnil několik monografií, na jejichž základě r. 1863 stal se členem akademie. Jmenovitě obrátil na sebe pozornost statí Mistěriji i starinnyj těatr v Rossiji (»Sovremennik«, 1857) a knihou Markiz děla Šetardi (1862), ve které obsaženy podrobnosti o poslední době panování Anny Ioannovny, o vladaření Anny Leopoldovny a nastolení Alžběty Petrovny. Látku čerpal ze státního archivu, podobně jako ke knize Dopolněnija k istoriji masonstva v Rossiji (Petr., 1868). Z archivu akademie čerpal látku k cenným studiím: Matěrialy dlja istoriji žurnaljnoj i litěrat. dějatěljnosti Jekatěriny II. (»Zapisky« akademie, 1863); Redaktor, sotrudniki i cenzura v rus. žurnalě 1755–64 gg. (t., 1868); Žizň i litěraturnaja perepiska P. Ryžova (»Sborník« druhého oddělení akad., sv. 2.) a pod. Nejdůležitějšími pracemi jeho však jsou Nauka i litěratura pri Petrě Velikom (1862), obsahující množství cenných a podrobných zpráv o duševním rozvoji společnosti ruské za doby Petrovy, a Istorija Akaděmiji nauk (1870–73, 2 d.), zabírající pouze první období dějin Akademie s obšírnějšími životopisy Lomonosova a Treďjakovského. Obě knihy jsou sborníkem důležitého materiálu, sneseného z úředních listin, nedostává se jim však vnitřní souvislosti a osvětlení vykládaných faktů. Srv. výčet prací v »Rus. Starině« (1872) a »Vospominanija« J. K. Grota (»Sborník« oddělení rus. jaz. akademie, 1873). Šnk.