Ottův slovník naučný/Pajková

Ottův slovník naučný
Pájka	Pajková	Pajon

Údaje o textu
Titulek:	Pajková
Autor:	Karel Štěpánek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 36. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Pajková Pavlina, spisovatelka slovinská (* 1854 v Pavii – † 1901), zůstavši v 6. roce sirotkem, byla vychována u Matije Doljaka, faráře a poslance na sněmu gorickém, svého strýce, u něhož počala se učiti slovinsky a zajímati se o slovin. literaturu vůbec. Prvotiny své jala se otiskovati r. 1872, načež záhy obrátila na sebe pozornost lyrickými básněmi, dýšícími láskou k domovině a Slovanstvu. Za nejlepší z nich pokládán jest cyklus devíti básní Materini glasovi, dále Ranjeni Črnogorec (báseň vyvolaná známým obrazem Čermákovým), Prvi křiž na turškem polju a j., jež přinesla vesměs Pajkova »Zora«. Přesídlivši s chotěm svým drem J. Pajkem, vydavatelem »Zory«, z Gorice do Mariboru, P. soustředila svoji literární činnost hlavně v povídce a románě, při čemž vynikla neobyčejnou plodností, snažíc se obsáhnouti ve svých pracích veškeru slovinskou společnost a platíc i v belletrii hojnou daň ženské otázce, kterou uváděla na přetřes též hojnými články publicistickými (Nekoliko besed k ženskemu vprašanju, »Zora«, 1877; George Sand a j.). S počátku lze pozorovati v jejích pracích vliv romantismu, jenž znenáhla mizí, až ustupuje docela realistickému nazírání na skutečnost, již spisovatelka líčí beze všech příkras a s upřímností u ženy časem překvapující Z jednotlivých prací jejich uvádíme: Odlomki ženskega življenja; Blagodejno zvezdico (»Kres«, 1881, přel. do češtiny B. Popelka, »Zl. Praha«, 1884); Roka in srce (t., 1881); Mačeha (t., 1882, do češtiny přel. týž, »Zora«, 1883); Pripovednik v sili (t., 1883); Arabela (t., 1884, poutavý obraz života obchodního města s židovskou peněžní aristokracií); Najdenec (Gabrščekova »Slovenska Knjiž.«, svazek 30.); Roman starega samca (»Ljub. Zvon«, 1895); Spomini tete Klare (»Domin Svet«, 1895) a j. Vedle toho sebrala a otiskla Aforizme o ljubezni (»Ljub. Zvon«, 1892) a Aforizme o prijateljstvu (t., 1893). Náležela k nejplodnějším spisovatelům slovinským, vyznačujíc se při tom samostatným názorem o životě a potřebách Slovinců. – Srv. K. Glaser, Zgodovina slovenskega slovstva (Lublaň, sv. 4., 1898, str. 131 až 135). Sebrané spisy jala se vydávati r. 1880. Šnk.