Ottův slovník naučný/Neposlušnost

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Neposlušnost
Autor: František Storch
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 200. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Neposlušnost v řízení trestním. Starší řízení inkvisiční, uznávajíc povinnost obviněného přiznati se a pokládajíc toto přiznání za hlavní účel všeho řízení, vymáhalo na obviněném splnění této povinnosti i prostředky donucovacími, zejména torturou. Když tortura byla zrušena, zastupovaly její místo tak zv. tresty pro n. Takovými tresty stíhají na př. §§ 109. a 110. obecného řádu soud. kriminálního Josefa II. z r. 1788 obviněného, který dělá se na mysli pomateným, nebo zdráhá se odpovídati, nebo dopouští se patrných lží. Podobná ustanovení obsahují také ještě §§ 363.–365. I. d. rak. zák. tr. z r. 1803. V reformovaném říz. tr. zásada obžalovací nedopouští, aby obviněný, který jest tu především stranou processní, k výpovědi vůbec anebo ku přiznání zvláště mohl býti donucován; tresty pro n. ve smysle těchto zákonů starších nemají tu místa. Avšak i v nynějším řízení obviněný má rozličné povinnosti processní, jejichžto splnění může na něm býti vymáháno prostředky donucovacími, jež mohou zároveň míti povahu trestu pro n. Sem náleží rozkaz postavovací, jenž vydává se na obviněného, jestliže byv obeslán k soudu nepřišel, aniž oznámil dostatečných příčin omluvných (§ 174. ř. tr. z r. 1873), a v některých případech vazba (§§ 182. a 191.). Mimo to náš tr. ř. obsahuje zvl. mimořádné řízení pro n. (neboli říz. ediktové, donucovací, §§ 422.–426.), jež k žádosti žalobcově má býti zavedeno proti obviněnému – předpokládajíc, že jest zdejším státním příslušníkem: 1. když mu po pravoplatném již vydání v obžalovanost nebylo lze pro jeho nepřítomnost dodati obsílku k hlavnímu přelíčení; nebo 2. když byla sice dotčená obsílka obviněnému ještě řádně dodána, avšak hlavní přelíčení nebylo lze zavésti nebo dále konati v jeho nepřítomnosti. K této žádosti soud vydá veřejnou vyhlášku (edikt), jíž obžalovaného vyzývá, aby v určité lhůtě k soudu se dostavil. Uposlechne-li obviněný vyzvání, koná se proti němu další řízení způsobem pravidelným, t. j. nařídí se proti němu hlavní přelíčení. Prošla-li však ustanovená lhůta marně, jest na radní komoře, aby k návrhu žalobcovu se usnesla, že se obviněnému po dobu nepřítomnosti zapovídá vykonávati práva státního občana. Tento výrok má rovněž povahu jednak prostředku donucovacího, jednak trestu pro n. – Processní n-i mohou dopustiti se i jiné osoby než obviněný, a lze potom proti nim užiti prostředků, jež rovněž mají zároveň povahu trestu pro n. Tak má se věc při prostředcích, jimiž na někom vymáhá se splnění povinnosti ediční (v. Edice) nebo povinnosti svědecké nebo znalecké (v. t). -rch.