Ottův slovník naučný/Narcotica

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Narcotica
Autor: Bohuslav Jiruš
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. s. 1042. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Narkotikum

Narcotica (lat. z řec.), narkotické prostředky, v širším smysle jsou látky, které činnost nervů seslabují nebo zastavují; v užším smysle označují se tímto jménem látky vyvolávající buď sen (hypnotica) nebo bezcitnost (v. Anaesthetica). Co do chemického složení jsou n. buď sloučeniny indifferentní z řady mastných sloučenin, jako chloroform, aether, chloralhydrát, alkohol, různé syntheticky připravené deriváty alkoholu a příbuzných sloučenin, jako sulfonál, trionál a j., nebo sloučeniny dusíkaté, zásadité, v rostlinách se vyskytující, t. zv. alkaloidy, morfin, codein a j., řidčeji bezdusíkaté indifferentní rostlinné sloučeniny, jako účinné látky hašiše, lactucaria atd. Deriváty močoviny, t. zv. urethany, a konečně i kysličník dusičelý mají rovněž narkotické vlastnosti. — Co se týče způsobu působení látek těch, má se za to, že působí buď chemické změny protoplasmy gangliových buněk šedé kůry velkých hemisfér mozku (alkaloidy), nebo změny fysikální (látky indifferentní), následkem kterých buňky nemohou vykonávati svou normální funkci. — V lékařství potřebují se n. v nejrozsáhlejší míře k odstraňování bolesti a křečí, vyvolání spánku, k anaesthesování při operacích atd. Od nejstarších dob užívají národové n. k opojování. — N. jsou vesměs látky škodné, když se jich užívá po delší dobu nebo ve větším množství, a bývají přečasto příčinou náhlých nebo vleklých otrav. (Viz Alkoholism, Morfinismus.)  Jš.