Ottův slovník naučný/Bolestné

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bolestné
Autor: Jiří Tilšer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 293. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Bolestné jest částka peněžitá, kterou vedlé náhrady majetkové škody musí ten, kdo někomu na těle ublížil, zaplatiti poškozenému k jeho žádosti jakožto náhradu za utrpěnou bolest (§ 1325. vš. o. z.). Řím. právo neznalo b-ho, poněvadž »liberum corpus nullam recipit aestimationem« (fr. 7 D. g. 3.); a vyvinul se nárok ten v obecném právu na základě práva německého. Novější zákony ho více nepřijaly; a to právem, neboť bolest nelze vůbec penězi ani měřit, ani odčiniti. Nárok na b. jest ryze osobním nárokem poškozeného: dlužníkem jest škůdce nebo jeho dědic (§§. 548., 1337. vš. o. z.), věřitelem jest poškozený, na jehož dědice nárok na b. jen tehdy přejde, podal-li již poškozený žalobu k příslušnému soudu, nebo připojil-li se již k trestnímu řízení, konanému pro ono ublížení na těle. Předmětem závazku je náhrada za bolest z ublížení na těle, nikoliv i za bolest jinou, na př. z urážky slovní atd.; poškození se dokáže obyčejnými průvodními prostředky, výši b-ho stanoví však soudce dle volného uvážení, hledě k vyšetřeným okolnostem, zvl. i k výši jmění škůdcova (lhostejno je však, jednal-li škůdce ze zlého úmyslu nebo jen zavinile); formálný důkaz o výši b-ho zvl. přísahou oceňovací vyloučen je povahou věci. Nárok na b. pomíjí mimo jiné pravidelně smrtí poškozeného (výjimka uvedena nahoře) a vzdáním se poškozeného, jež státi se může výslovně nebo mlčky tím, že podávaje žalobu o náhradu škody b-ho nežádá. Nárok na b. provádí se buď pořadem práva soukromého nebo připojením se k řízení trestnímu (§§. 4., 365. dd tr. ř.). Viz Náhrada škody a Poškození na těle. JT.