Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Poškození na těle

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Poškození na těle
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 316. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Poškození na těle, správněji ublížení na těle (Verletzung an dem Körper, Körperverletzung) zavazuje pachatele podle rak. ob. zák. obč. (§§ 1325–1328), nehledíc ke stupni jeho viny, k nahrazení škody v celém objemu (damnum emergens et lucrum cessans) čili k náhradě plného interesse (zákon užívá v § 1323 výrazu dostiučinění, Genugthuung). Poškozenému nahraditi tedy dlužno nejen náklady léčení, nýbrž i ušlý výdělek, a stane-li se k výdělku neschopným, i výdělek, který mu budoucně ujde, ano k žádosti jeho zaplatiti mu musí i přiměřené bolestné (ein den erhobenen Umständen angemessenes Schmerzengeld), Náhrada dává se ve způsobe výživného (Alimente, §§ 672 a 1418), ač jestliže strany se neshodnou na aversionálním kapitále (úhrnkovém odbytném). V případě usmrcení zaplatiti dlužno netoliko útraty nemocí a pohřbem vzešlé, nýbrž nahrazeno buď i osobám těm, jež zemřelý byl povinován vyživovati, na př. vdově a pozůstalým dětem, vše to, co jim tím ušlo a to bez rozdílu, zda mají osoby ty vlastni jmění či nemají. Za delikt pokládá ob. zák. obč. i svedení osoby pohlaví ženského, pokud se dotýče náhrady útrat slehnutí a šestinedělí. – Co se týče bolestného, ustanoví jeho výši soudce podle rozumného svého uvážení. Nepřipouští se tedy přísaha oceňovací. Nárok na zaplacení bolestného jest právem zcela osobním a nepřechází na dědice osoby poškozené. – Srv. Randa, O závazcích k náhradě škody z činů nedovolených.