Ottův slovník naučný/Náhrada

Ottův slovník naučný
Nahr	Náhrada	Náhražky

Údaje o textu
Titulek:	Náhrada
Autor:	neuveden, Ladislav Tichý, František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 985–986. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Škoda (právo)

Náhrada škody v právu obč. v. Interesse.

N. škody v právu trestním

Trvající majetková práva

Část tohoto dokumentu dosud není volným dílem kvůli trvajícím majetkovým právům autora nebo některého ze spoluautorů (Ladislav Tichý). Příslušný text tedy není na Wikizdrojích dostupný.

N. škody způsobené deliktem, když dána byla samým pachatelem tohoto činu, uznává se výjimečně při některých určitých činech trestných, pokud právo trestní připouští při nich účinnou lítost (v. t.), za důvod pomíjení trestnosti. Jinak n. škody neb alespoň skutkem osvědčené přičinění vinníkovo škodu nahraditi, jest toliko důvodem pro umenšení trestu v mezích zákonné sazby trestové. Rak. zák. tr. z r. 1852 vedle toho promlčení trestnosti činí závislým na tom, že vinník, pokud povaha činu trestného dopouští, škodu způsobenou nahradil (§§ 229 lit. b a 531 lit. b).

Co se týče n-dy nevinně odsouzeným, uznává se v novější době povinnost státu nahraditi škodu, která někomu vzešla tím, že buďsi: 1. nedůvodně bylo proti němu zavedeno řízení trestní, zejména pak na něho byla uvalena vazba vyšetřovací, nebo že 2. nevinně byl odsouzen. V obojím tomto směru uznává tuto povinnost řád tr. uherský ze dne 4. pros. 1896 (§§ 576–589), kdežto podle rakouského zákona ze dne 16. bř. 1892 a německého ze dne 20. květ. 1898 n. poskytuje se toliko v druhém z obou uvedených případů. Podstatná ustanovení rakouského zákona jsou: Stát poskytuje jen přiměřené (nikoliv úplné) n-dy za škodu majetkovou nespravedlivým odsouzením vzešlou. K podmínkám náleží, že odsouzení stalo se pravoplatně a že odsouzený dodatečně (na př. způsobem obnovy) byl osvobozen nebo řízení proti němu bylo zastaveno. Vyloučen jest nárok na n-do, jestliže odsouzený sám úmyslně způsobil, že byl odsouzen, aneb opominul-li proti odsuzujícímu rozsudku kontumačnímu podati odpor. Nárok přísluší samému odsouzenému, a zemřel-li, v rozsahu poněkud obmezeném jeho manželu, dětem a rodičům. Žádost sluší podati ve lhůtě tří měsíců při tom soudě, který byl dříve v první instanci vynesl rozsudek. Tento soud koná o věci vyhledávání, jehož výsledky, po případě s vyjádřením žadatelovým, předloží ministru spravedlnosti, aby o žádosti rozhodl. Nechce-li žadatel na tomto rozhodnutí přestati, může nároku svého dále se domáhati při soudě říšském. -rch.

N. válečná v. Indemnita.