Ottův slovník naučný/Alternativní odkaz

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alternativní odkaz
Autor: František Kropsbauer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 15. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Alternativní odkaz jest odkaz, jehož předmět se určuje volbou ze dvou nebo více věcí či práv. O takovém odkazu platí tytéž zásady, jako o alternativní obligaci, pouze dlužno připomenouti, že dle práva římského výběr příslušel ze zákona odkazovníku (dle práva nejstaršího nebylo tomu tak pouze při tak zv. legatum damnationis, kdež volil dědic); vybírající nesměl dále voliti věc nejlepší. Dle práva moderního (rakouského §. 656., francouzského a pruského) přísluší volba jako při obligacích alternativních dlužníku, tedy dědici, který může dáti věc nejhorší, jen když jí vůbec lze užívati. Má-li osoba třetí volbu vykonati a zemře-li dříve než se to stalo, spadá volba dle římského práva na odkazovníka, kdežto dle práva rakouského určí předmět plnění soud přihlížeje k majetkovým poměrům a stavu oprávněného; podobně se stane, zemře-li věřitel (odkazovník) před volbou jemu příslušící (§§. 658—9. ob. obč. zák.). Zvláštním případem a-ho o-u jest tak zv. optio nebo electio legata, což nastává, je-li volba obmezena věcmi téhož druhu, které se v pozůstalosti nalézají, nebo které dědic za tím účelem opatří. (Srv. §. 657—8. tamtéž a Dig. 33. 5.) Kr.