Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Alkoholometrie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alkoholometrie
Autor: František Farský
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 899–900. Dostupné online
Licence: PD old 70
Č. 162. Měření alkoholometrem.
Měření správné. Měření nesprávné.

Alkoholometrie, způsob vyšetřování množství alkoholu v prodejném líhu pomocí alkoholometru. V poslední době ozývají se hlasy, aby líh byl prodáván dle váhy a nikoli dle objemu, v kterémžto případě musilo by také vyšetřování síly líhu díti se alkoholometrem váhovým. Ke zkoušení líhu potřebí skleněneho válce, dosti širokého a vysokého, aby alkoholometr stěn jeho se nedotýkal a v líhu skutečně plaval. Alkoholometr náležitě očištěný a nejlépe do líhu co nejsilnějšího ponořený a pak na vzduchu prve oschlý spouští se opatrně do válce. (Viz vyobr. čís. 161.) Na stupnici odečítáme, až teplota kapaliny se ustálila; odečítáme pak na onom místě, ke kterému se kapalina samovolně zvedla, a zaznamenáme si též teplotu. Tabulky příslušné povědí konečně, čeho žádáme. Přejeme-li si věděti procenta alkoholu podlé váhy, znásobme odečtená procenta objemová hutnotou alkoholu a dělme hutnotou zkoušeného líhu. Než i těchto výpočtů si uspoříme nahlédnouce do tabulek za tou příčinou složených. V obchodě nepočítá se však peněžný obnos, na př. za 5 hl 94procentního líhu, nýbrž za litrová procenta (l%). Jeden litr alkoholu prostočistého, praví se, jest 100 l%, a tedy 1 hl alkoholu 10.000 l%, což jest také jednicí míry a ceny. Jest tedy 5 hl 94procentního líhu = 5×9400 = 47.000 l%. Mnozí spisovatelé rozumějí a-ií také jiné způsoby vyšetřování množství alkoholu, a jsou tyto způsoby zvláště v těch případech na místě, kde jde o zkoušení malého množství kapaliny, anebo není-li tato pouhým líhem, nýbrž roztokem několika sloučenin, v kterémžto případě alkohol třeba destillovati. Malé vzorky líhu a překapaniny líhovité zkoušíme piknometrem, jímž stanovíme specifickou váhu nebo hutnotu, a k této nalezneme v tabulkách příslušné množství alkoholu; jde-li však o překapaninu, nesmíme zapomenouti na původní váhu kapaliny. Na Salleronově alembiku překapujeme určitý objem průby, překapaninu doplníme k témuž objemu a promíšenou zkoušíme malým alkoholometrem a teploměrem, tvořícími části stroje. Vedlé tohoto užívá se obyčejně také dilatometru Silbermannova a vaporimetru Geisslerova ke zkoušení líhových kapalin. Prvý stroj zakládá se na rozdílném roztahování alkoholu a vody účinkováním tepla, druhý stroj spočívá na rozdílné rozpínavosti par alkoholových a vodních. Je-li na stroji stupnice empiricky sestavena, můžeme snadno kteroukoli líhovou kapalinu v této příčině zkoušeti a procenta alkoholu, buď objemná anebo váhová, na stupnici odečísti. Jiné stroje k určování alkoholu doporučované se neosvědčily; toliko Vidal-Malligandův ebullioskop, zlepšený J. Kappellerem ve Vídni a jemu r. 1887 patentovaný, zamlouvá se přesností, jakou možná na něm vyšetřiti množství alkoholu z teploty, při níž vře líhová tekutina. Fý.