Ottův slovník naučný/Aeoni

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Aeoni
Autor: Hubert Gordon Schauer (jako Hubert G. Schauer)
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 266. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Aeoni (z řec. αἰών), bytosti, které v rozmanitých, zvláště gnostických systémech hrály závažnou úlohu. »Aeon« značí původně období, odvozeně také nekonečnost čili neskončenou dobu; přeneseně pak znamená bytost věčně trvající. Všem gnostickým školám společný je názor, že Bůh je bytost nekonečná, ale ukrytá, beze všeho spojení se světem, hmotou, které jsou druhou krajností; aby pak mezi nimi přece mohl nastati jakýsi styk, je třeba, aby Bůh ze své bytosti vyzařoval celou stupnici bytostí, jež jsou čím dále tím porušenější a nedokonalejší. Tyto bytosti, hypostasované to pojmy bytosti boží a poměru jejího k světu, jsou ae. Počet ae-nů, kteří jsou rodu mužského i ženského, různí se u jednotlivých škol dle toho, kolik stupňův emanace božské bytosti počítaly. Dle Basilida rozvinul se Bůh padesáti dvěma rozvoji svých attributů, z nichž každý rozvoj tvořil septátu; je tedy ae-nů celkem 364 a s Bohem 365, tedy tolik, co dní do roka: toto číslo vyjadřuje se řeckým Abraxas (v. t.). Ae. byli i jednotlivé hvězdy, pak i Adam, Kristus a j. Nad zbloudilým pokolením lidským bdí a dílo jeho spásy připravují a vykonávají ae. Tito zplozují se nadsmyslným způsobem z Boha, jsouce obojího pohlaví, vcházejí navzájem ve sňatky, čímž povstávají noví ae. Ostatek viz Gnosticismus, Emanace. Sch.