Ottův slovník naučný/Aepinus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Aepinus
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 267. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Aepinus (pořečtěné německé Hoch, řec. αἰπύς, vysoký): 1) Johann, protest. theolog (* 1499 – † 1553). Pocházeje z Braniborska stud. ve Vitemberce pod Lutherem a Melanchthonem, jejichž učení jakožto učitel v otčině své horlivě šířil. Po několikerých příkořích tady zakušených odebral se do Stralsundu, kdež se stal řed. školy a vypracoval první nový (lutheránský) řád církevní a školský. Jakožto pastor, později superintendent a lektor theol. v Hamburce, zavedl tu nový církevní řád. Účastnil se nábož. konventu měst hanseatských v Hamburce, podepsal za dolnosaské protestanty roku 1538 šmalkaldské články. Ae. vydal zvláštní, dolnoněmecky psaný spis Bekenntnisse und Verklaringhe up dat Interim (Lubeck 1547), několik listů proti náboženskému interimu a stál v adiaforistickém sporu na straně intransigentních protestantů.

2) Ae. Franz Ulrich Theodor (* v Roztokách 1724 – † v Derptě 1802), něm. fysik, jehož pravé jméno bylo Hoch. Náleží k rodině velmi známé v lit. hist., a zvláště v theol. protest., z níž pošlo několik učenců. Stud. s poč. lékařství, ale vzdal se toho a věnoval se výhradně studiu fysiky a mathem. Několik učených prací (uveřej. v Roztokách) učinilo jej tak známým, že byl jmenován členem akademie věd v Berlíně. R. 1757 usídlil se jako člen cís. akad. věd a prof. fysiky v Petrohradě, kdež uveřejnil r. 1759 Tentamen theoriae electricitatis et magnetismi, dílo, z něhož Haüy podal r. 1787 výtah francouzský. Kromě tohoto díla a velkého počtu rozprav v »Annalech« akademie berlínské a petrohradské vydal jiné lat., něm. a franc. Z německých spisů jeden přeložen byl do franc. od Raoulta pod názvem Réflexions sur la distribution de la chaleur sur la surface de la terre (1762). Ae. pokládá se za pravého vynálezce elektrického kondensátoru a též elektroforu; též zdokonalil mikroskopy (Description des nouveaux microscopes inventés par M. Ae., Petrohrad 1786). Kateřina II. poctila jej zvláštní důvěrou; svěřila mu zřízení sboru šlechtických synků, určila jej k vyučování fys. a math. svého syna, následníka Pavla Petroviče, a jmenovala jej vrchním inspekt. normálních škol, jejž zamýšlela v říši své zavésti. Avšak osnova, již Ae. navrhl a jež vytištěna byla k rozkazu císařovny, nedošla schválení obecenstva osvíceného i bylo záhy od ní upuštěno. Osnova tato nalézá se v 11. svaz. »Staatsanzeigen« Schlözerových, str. 260–270.