Abraxas, též Abrasax. Slovo toto čte se na starých gemmách, kterým říká se A. či A-ské gemmy, a jichž ve starověku a středověku se užívalo za talismany a amulety. Na pravých gemmách nalézají se vedlé záhadného slova A. též všeliké figury, nejčastěji kohoutí hlava na člověčím trupu vybíhajícím ve dva hady. V rukou drží tato figura nejčastěji bič a štít, jindy věnec s křížem nebo bez kříže, žezlo, meča j. Vedlé ní vídati často lidské ozbrojence neb osoby klečící (dle Bellermanna jsou to žáci, spíše však osoby, jež mají v kult býti zasvěceny, tedy katechumenové; viz vyobr. č. 24. avers). Někdy má A. podobu lví (vyobr. č. 24. revers), jindy opět podobu hadí (vyobr. č. 25.) a j. – V pěti součástkách figury A-ovy na aversu (hlava kohoutí, dvě ramena, dva hadi), shledává Bellermann (Ein Versuch über die Gemmen der Alten mit dem Abraxasbilde, Berl. 1817–19) pět hlavních vlastností, kteréž gnostická sekta basilidiánů přičítala Bohu; s tím shoduje se, že slovo A. řecky psáno dává počet 365, což se rovná 365 nebesům, ve kterých Bůh se zjevuje. Znamenal by tedy A. Boha, pokud se manifestuje, naproti Bohu jakožto absolutnímu, nezjevenému principu. Výklad ten potvrzuje význam slovní (A. skládá se z egyptského abrak a ax či sadži, což znamená »svaté jméno«), jakož i to, že vyskytuje se též slovo Iao (vyobr. č. 25.), jméno to Boha u Egypťanů, Hebreů a jiných národů východních. Mimo toto jméno čtou se na A-ech ještě jména: Sabao (vyobr. č. 25.), Sabaoth, Osiris aj. Naproti tomu vysvětluje Grotefend slovo A. z pehlevštiny jakožto název boha Mithry, dráhu svou ve 365 dnech ukončujícího. – Od vlastních A-ů odděluje Bellermann Abraxoidy a Abraxastry, kteréžto poslední jsou snad původu pohanského. Ostatně jest (dle Herm. Rolleta ve článku Glyptik v Bucher's Geschichte der techn. Künste, Stuttgart 1875, Abraxas. 321.) možno, že většina gemm těch představuje Fanesa, který u orfiků jest světelnou potencí a že basilidiáni a po nich priscillianisté význam ten pozměnili na svůj smysl; též zdá se, že A. hrál jakousi úlohu v alexandrijské theurgii. Gemmy ty přejaly později též jiné, s gnosticismem spřízněné sekty, tak že se udržely jakožto kouzelné prostředky i ve středověku, kdež jich nejspíše většina byla vytvořena. Pravdě podobno jest, že většina jich vznikla v náboženském synkretismu III. a IV. stol. – Matter, Histoire critique du gnosticisme (2. vyd., Paříž 1843–44); Barzilai, Gli Abraxas (Terst 1873); Kraus v Real-Encyklop. d. christlichen Alterthümer s. v. Abraxas.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Abraxas (mytologie) 
