Ottův slovník naučný/Čechy/Peněžní a úvěrní ústavy

Ottův slovník naučný/Čechy
Výrobní společnosti	Peněžní a úvěrní ústavy	Ústavy pojišťovací

Údaje o textu
Titulek:	Peněžní a úvěrní ústavy
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 176–181. Dostupné online Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70

IV. Peněžní a úvěrní ústavy.

1. Záložny občanské. Podnět k těmto svépomocným institucím v Čechách, jež dnes již se jeví jako velkolepě sorganisovaná peněžní instituce národní, dal u nás František Šimáček. Než Šimáček nepřestal pouze na tom, aby záložny u nás vznikaly, nýbrž působil všemožně až do své smrti k tomu, by tyto sílily a náležitou a potřebnou organisaci dostaly. Nejstaršími záložnami v Čechách jsou vlašimská (započalať činnost svou již v březnu 1858, jakkoliv úředního potvrzení dostalo se jí teprve r. 1860) a liberecká. V r. 1859 dále povstaly české záložny — a tudíž mezi nejstarší české záložny se počítají — v Čáslavi a Písku, r. 1860 v Holicích, Heřm. Městci, Nymburce a Sadské. Zakládání záložen v Čechách v létech šedesátých a v prvních sedmdesátých bylo velice znesnadňováno nepřátelským počínáním si vlády vůči nim, která nejen nesnesitelné poplatky na ně uvalovala, nýbrž i členům za podmínku kladla, by podrobili se ručení neobmezenému. Teprve vydáním zákona o výrobních a hospodářských společenstvech ze dne 9. dub. 1873 nastala změna k lepšímu. Záložny v Čechách působící z největší části stojí také na půdě tohoto zákona a jsou zapsány v rejstříku společenstevním. V r. 1890 ze 483 záložen bylo již zapsáno do rejstříku 433 a pouze 50 jich doposud vytrvale přehlíží výhody, jež jim ze zapsání toho plynou. Ze zapsaných 433 záložen ručilo obmezeně 201, neobmezeně 232. Česky zapsanou firmu v rejstříku společenstev mělo 95 záložěn s ručením neobmezeným a 167 s ručením obmezeným. Počet členů v r. 1889 při záložnách v Čechách působících obnášel 192.945, a to při záložnách s ručením obmezeným 93.412 a neobmezeným 99.533. Finanční stav registr, záložen v Čechách koncem r. 1889 byl následující:

	Aktiva záložen s ručením
	obmez.	neobmez.	obojím
	v tisících zlatých
Zápůjčky na osob. úvěr .	28,975	30,695	59,670
» » zástavy . .	1,265	1,131	2,396
» » hypotéky .	24,798	35,564	60,362
Ulož. v peněžn. ústavech	5,714	7,730	13,444
Cenné papíry . . . . .	4,133	5,075	9,208
Nemovitosti . . . . .	1,762	2,557	4,319
Pokladniční hotovost .	1,654	2,444	4,098
Jiná aktiva . . . . . .	1,055	1,440	2,495
Celkem . .	69,356	86,636	155,992

	Passiva záložen s ručením
	obmez.	neobmez.	obojím
	v tisících zlatých
Závodní podíly ....	3,908	6,488	10,396
Reservní fondy ....	3,261	3,502	6,763
Vklady ..................	60,186	74,393	134,579
Výpůjčky...................	692	872	1,564
Nerozdělený čistý zisk .	537	598	1,135
Jiná passiva . . . . .	772	783	1,555
Celkem . .	69,356	86,636	155,992

Dle »Statistiky záložen českých« za r. 1890, vydávané Jednotou záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, mělo 238 záložen v Čechách, jež výkazy jmenované jednotě zaslaly, koncem roku 157.146 členů. Jmění vlastní těchto českých záložen obnášelo 11,253.649 zl., cizí pak, jež tvořily vklady a výpůjčky od jiných peněžních ústavů. 99,021.139 zl. Předními záložnami českými v Čechách jsou: První občanská záložna v Praze (založ. 1869) se vklady koncem r. 1890 zl. 3,550.132, Sv.-Václavská (zal. 1872) se vklady zl. 4,183.223, Občanská záložna karlínská (zal. 1863) se vklady zl. 3,480.688, První záložna ve Vys. Mýtě (zal. 1864) se vklady zl. 3,851.483, Občanská záložna chrudimská (zal. 1864) se vklady zl. 3,643.916 atd.

2. Okresní hospodářské záložny. Na základě patentu ze dne 9. června 1788 vznikly na všech panstvích v Čechách, jakkoliv na některých před tím již byly, kontribučenské sýpky obilní, které v době nouze súčastněným poddaným poskytovaly naturální půjčky. Později k sýpkám obilním připojily se peněžní fondy obilní, které povstaly prodejem přebytečného obilí ze jmenovaných sýpek. Po převratech, které způsobil v Čechách roku 1848, nastala potřeba jmenované dvě, instituce přizpůsobili nynějším poměrům. Úlohu tu vzalo na se zákonodárství zemské, které zákony ze dne 9. čce 1863 č. 45 a ze dne 6. srpna 1864 č. 28 kontribučenské sýpky obilní a peněžní fondy obilní přeměnilo v hospodářské záložny. Než přeměnou tou nedosáhlo se hned očekávaného výsledku, a to proto, že valná část hospodářských záložen vládla příliš malým kapitálem, než aby mohla zdárně působili. (V r. 1878 na př. z 894 záložen hospodářských skoro při polovici 444 nepřestoupilo základní jmění jedné záložny přes 5000 zl.) Nařídil proto zemský zákon ze dne 22. března 1882 č. 26 z. z., aby všecky hospodářské záložny v obvodu každého zastupitelstva okresního spojily se v jednu okresní záložnu hospodářskou. Toto nařízení také provedeno, čímž ovšem počet záložen hospodářských značně klesl. V r. 1889 působilo v Čechách dle zprávy zemského výboru 165 okresních záložen, z nichž 123 bylo českých a 42 něm. Finanční pak stav okresních hosp. záložen byl následující:

Aktiva
	v tisících zlatých
Zápůjčky . . . . . . . . .	20,169
Hotovost a uložené peníze . .	2,811
Cenné papíry . . . . . . . .	1,084
Nemovitosti . . . . . . . .	0,424
Jiná aktiva . . . . . . . . .	0,317
Celkem . . .	24,805

Passiva
	v tisících zlatých
Kmenové jmění . . . . . . .	8,144
Reservní fondy . . . . . .	0,391
Vklady a výpůjčky . . . .	15,726
Jiná passiva . . . . . . . .	0,249
Přebytek co zisk . . . . . .	0.295
Celkem . . .	24,805

Předními českými hospodářskými záložnami jsou: Hospodářská záložna mělnická se vklady koncem r. 1890 zl. 1,845.458, Okresní hospodářská záložna v Brandýse n. L. se vklady koncem r. 1890 zl. 1,016.881, Okresní hospodářská záložna na Smíchově atd.

3. Spořitelny. První krok ku dnešní husté síti ústavů spořitelních učiněn v Čechách roku 1825 založením »České spořitelny v Praze«. Ústav tento vznikl tudíž pouze o 6 let později než »První rakouská spořitelna« ve Vídni, oč hlavní zásluha přísluší guberniálnímu radovi ryt. Hochovi. Uplynulo však více než čtvrt století, než vedlé České spořitelny povstaly a působily v Čechách ústavy stejnorodé. V létech padesátých založeny byly — a tudíž mezi nejstarší se řadí — následující spořitelny, a sice: r. 1854 v Liberci a Chebu, r. 1856 v Budějovicích, r. 1857 v Plzni, r. 1858 v Litoměřicích a Teplicích a konečně r. 1859 v Mostě a Jáchymově. Daleko v rychlejším tempu než v létech padesátých přibývalo spořitelen v létech šedesátých a pak v desítiletích následujících. Roku 1870 bylo v Čechách již 51 spořitelen. Vzrůst jejich počtu a rychlé zvětšování se vkladů do nich uložených nebylo zastaveno ani známou krisí z r. 1873 ani kteroukoli jinou hospodářskou pohromou, jak z následujících dat patrno.

Roku	Počet spořitelen	Stav vkladů zl.
1870 . . . .	51 . . . .	94,399.171
1875 . . . .	73 . . . .	190,828.020
1880 . . . .	85 . . . . .	243,111.940
1885 . . . .	94 . . . .	309,781.323
1890. . . .	129 . . .	397,956.911

Z uvedených 129 spořitelen působících v Čechách r. 1890 bylo 120 městských a 9 spolkových. V r. 1870 vypadla jedna spořitelna na 100.795 obyvatel, v roce pak 1890 již jen na 45.297. Avšak nejen že v tak silné míře zhoustla síť spořitelen u porovnání s obyvatelstvem, nýbrž také střední stav vkladů vypadající na i spořitelnu stoupl ve stejné míře. R. 1870 uloženo bylo totiž průměrně v 1 spořitelně 1,850.964 zl., kdežto v r. 1890 již 3,084.937 zl. Rok posledně jmenovaný nebyl českým spořitelnám zvláště přízniv, neboť tyto jsouce v pravém slova smyslu zaplavovány vklady peněžními, byly nuceny snížili úrok na míru velice nízkou (již v r. 1889 zúročovalo ze 126 spořitelen 94 pouze 4% nebo ještě nižšími), což ovšem mělo za následek, že vkladatelé své kapitály snažili se jinde výhodněji umístili. V r. 1890 bylo také z českých spořitelen více vybráno než do nich vloženo (výplaty činily 113.507.398 zl., vklady pak 107,596.133 zl.). Rozvahu českých spořitelen můžeme podali dosud jen za r. 1889, kdy bylo v Čechách 126 spořitelen.

Aktiva
	v tisících zlatých
Zápůjčky na hypotéky . . .	260,281
Zásoba směnek...................	12,839
Zápůjčky na zástavy ....	2,355
Zápůjčky na osobní úvěr .	145
Cenné papíry...................	113,100
Nemovitosti.....................	4,458
Krátkodobé uložení ....	19,041
Pokladniční hotovost ....	8,336
Ostatní aktiva.............	7,067
Celkem . .	428,222

Passiva
	v tisících zlatých
Vklady . . . . . . . . .	388,466
Řádné reservní fondy . . .	32.534
Speciální reservní fondy . .	4,990
Ostatní passiva . . . . .	2,232
Celkem . .	428,222

Předními spořitelnami v Čechách jsou následující: Česká spořitelna v Praze se vklady r. 1890 v obnosu 100,275.568 zl., Městská spořitelna v Praze (založ. r. 1875) se vklady 41,956.855 zl., Liberecká spořitelna se vklady 14,611.004 zlat., Chebská spořitelna se vklady 10,799.815 zl., Karlovarská spořitelna se vklady 9,946.130 zl., Plzeňská spořitelna se vklady 9,783.333 zl., Budějovická spořitelna se vklady 7,985.609 zl., Českolipská spořitelna (zal. r. 1862) se vklady 7,870.625 zl., Děčínská spořitelna (zal. r. i860) se vklady 7,130.861 zl. atd.

4. Filiálky Rakousko-uherské banky v Čechách. O této bance pojednáno v dílu III. na str. 242. a násl., pročež obmezíme se zde na nejstručnější vylíčení činnosti filiálek jejích v Čechách za poslední správní rok. Rakouskouherská banka má zřízeno v Čechách 10 filiálek (v Budějovicích, Chebu, Kolíně, Král. Hradci, Liberci, Plzni, Praze, Teplicích, ve Varnsdorfu a v Žatci) a 30 pobočných závodů. Nejstarší z českých filiálek (pražská) provádí nejen nejrozsáhlejší obchody z filiálek působících v Čechách, nýbrž vůbec ze všech filiálek Rakousko-uherské banky. Co do rozsahu obchodů následují za pražskou liberecká, pak plzeňská a varnsdorfská. V následujícím přehledu podán celkový obraz činnosti za správní rok 1891:

	Všech filiálek banky v Čechách zl. r. m	vypadlo tudíž na ně v procentech
Eskont směnek . . .	120,479.887	18.9
Zápůjčky na zástavy .	10,797.180	9.3
Poukázek vydáno . .	2,158.451	9.7
Koupě směnek na cizí trhy, obchody kommissionářské atd. .	5,251.209	0.8
Celkem . .	138,686.787	9.5
Hrubý výnos . . . .	1,009.511	13.6
Čistý zisk . . . . .	683.198	13.3

5. Ostatní banky. Měli jsme příležitost na jiných místech, jmenovitě při akciových společnostech, ukázati, jak t. zv. hospodářský rozkvět v prvních létech sedmdesátých vyvolal v život dlouhou řadu různých hospodářských podniků, které nemajíce z větší části potřebných podmínek ku svému vývoji, nesnesly ovšem také silného nárazu květnové krise v r. 1873 a zanikaly proto jeden po druhém. Banky v Čechách poskytují podobný obraz, jak vidno z následujícího přehledu. Bylo jich v Čechách:

roku 1869 . . .	8		roku 1874 . . .	19
» 1870 . . .	11		» 1875 . . .	18
» 1871 . . .	15		» 1876 . . .	17
» 1872 . . .	35		» 1877 . . .	14
» 1873 . . .	30		» 1878 . .	13

Rokem 1878 zdálo se, že konečně zastaveno ubývání počtu bank v Čechách, jelikož po celých 5 následujících let zůstával počet zmíněných bank státi na 13. Než nebylo tomu tak; neboť rokem 1884 nastalo opětné jich ubývání. V tomto roce totiž zanikla »Česká banka pro úvěr pozemkový«, v roce následujícím »Georgswaldská spořitelní a záložní akc. banka«, r. 1888 »Liberecká banka« a r. 1889 »Úvěrní a hypoteční spolek pro Žatec«. Bylo tudíž v Čechách r. 1889 pouze již 9 bank. Z těch o Hypoteční bance království Českého, pak o Živnostenské bance pro Čechy a Moravu, jakož i o Zemské bance, která však vznikla teprve r. 1890, při bankách (díl III., str. 245. a násl.) podrobně bylo pojednáno. Dodáváme pouze k tomu, že Živnostenská banka dle usnesení valné hromady ze dne 15. list. 1891 vydáním 20.000 nových akcií po zoo zl. zvýšila svůj akciový kapitál na 5,000.000 zl. Kromě jmenovaných byly v r. 1889 v Čechách tyto banky: Česká banka Union v Praze (akc. kapitál 8,000.000 zl.), zal. r. 1872 a se 3 filiálkami v Čechách (v Jablonci, Liberci a Žatci), Hospodářská úvěrní banka pro Čechy v Praze (akc. kapitál 2,500.000 zl.), zal. r. 1867, Česká eskontní banka v Praze (akciový kapitál 2,000.000 zl.), zal. r. 1863, s 8 filiálkami v Čechách (v Budějovicích, České Lípě, Karlových Varech, Litoměřicích, Plzni, Teplicích, Trutnově a ve Varnsdorfě) a se 2 agenturami (v Chebu a Ústí n. L.), První pražská zastavárna (akc. kap. 300.000 zl.), zal. r. 1872, Úvěrní banka v Kolíně (akciový kapitál 600.000 zl.), založ. r. 1870, Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové (akciový kapitál 500.000 zl.), zal. r. 1868, a Akciová zastavární společnost v Plzni (akciový kapitál 500.000 zl.), zal. r. 1873. Jmenované domácí banky mají v Čechách 14 filiálek. Kromě nich však působí v Praze filiálky 3 vídeňských bank (C. k. priv. úvěrního ústavu pro obchod a živnosti, Anglo-rakouské banky a Vídeňské bankovní jednoty).

Domácích 9 bank předložilo za r. 1889 následující rozvahu :

Aktiva
	v tisících zlatých
Pokladniční hotovost . . . .	3,661
Zásoba směnek................	31,000
Devisy a valuty..............	10,601
Dlužníci . ..................	27,380
Zápůjčky na zástavy ....	98,159
Nemovitosti...................	1,372
Zápůjčky na zboží............	2,155
Ostatní aktiva..............	5,071
Celkem . .	179,399

Passiva
	v tisících zlatých
Akciový kapitál . . . . . .	14,250
Zástavní listy . . . . . . .	107,441
Peněžní vklady . . . . . .	31,884
Poukázky, akcepty . . . . . .	41
Věřitelé . . . . . .	13,519
Reservní fondy . . . . . .	6,262
Ostatní passiva . . . . . .	6,002
Celkem . .	179,399

6. Závody bankéřské (směnárny a p.):

Počet r. 1885 v obvodu obchodní komory					V Čechách
pražské	plzeňské	budějov.	liberecké	chebské
43	3	—	15	24	85

Nejvíce jest takovýchto závodů v Praze: 42, v Aši 7, v Karlových Varech a Děčíně po 4.