Ottův slovník naučný/Útok

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Útok
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 261-262. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Útok

Útok (angl. attack, assault, fr. attaque, assaut, charge, it. attacco, assalto, rus. napaděnije, nastuplenije, atak), nepřátelský postup násilný, nejčastěji ozbrojenou rukou jednotlivce na jiného, až celého vojska na vojsko protivníkovo nebo na jeho válečné objekty: pevnosti, transporty a pod. Ve voj. ú., kromě předběžných potyček zástupův nejpředněji posunutých, zahajován dělostřelbou, pod jejíž záštitou pěchota se sešikuje v pravý útvar a vybírá nejvhodnější směr ú-u, nejvíce přesilou proti slabině, a postupnou střelbou připravuje náraz. Tento konečně se vykoná zbraní nahou pěchotou (à la baionette, něm. šturmem) do nepřátelských řad již prořídlých a zviklaných. Když ú. se podaří, třeba co nejrychleji obsaditi postavení dobyté a vypuzeného odpůrce pronásledovati předem střelbou. Jestliže ú. odražen, nutno ustoupiti co nejrychleji, ale v pořádku až do nejbližšího úkrytu v území a odtud palbou zastaviti pronásledujícího protivníka. Tu se ukazuje nejskvěleji kázeň toho kterého zástupu. Hlavní ú. vojska mnohdy podnikán na t. zv. klíč postavení, takticky vynikající to bod v šiku nepřátelském, odkud lze ovládati celé bitviště. Jízda vystřehne pro svoje ú-y, u nás χατ εξοζήν attaky (v.t), vhodné chvilky zvláště při pronásledování přemoženého protivníka. — Ú. může být přímý, t. j. v čelí nepřítele, boční v jeho bok, někdy i v týl; dále líčený, klamný, zdánlivý, odvratný vesměs na oklamání odpůrce o pravém místě ú-u a na odvracení jeho pozornosti, tedy diverse. Když při těchto nepravých útocích se objeví čáka pro proměnu v účinný ú. pravý, tu věhlas velitelův a pružnost zástupů tuto změnu provediž co nejrychleji. FM.

Ú-y na opevněná místa mohou býti: 1. Obklíčení, uzavření proti každému spojení s okolím, což trvává poněkud dlouho. 2. Prudký ú. překvapný (coup de main), možný pouze, když obsádka v pevnosti je neúplná, slabá, vysílená, vyhladovělá. 3. Bombardement. 4. Pravidelné obléhání. FM.

Ú. v právě stčes. viz Půhon a Soudní řád práva staročes., str. 709 b.