Přeskočit na obsah

Omladina a pokrokové hnutí/Druhé přelíčení

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Druhé přelíčení
Autor: Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj: VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí
Online na Internet Archive
Vydáno: Vlastním nákladem 1902. s. 305 – 307.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Omladina

Starý život rozkypěl po rozsudku v Novoměstské trestnici. Odsouzení smířili se s nezbytností. Podána sice proti rozhodnutí soudu zmateční stížnost, ale každý tušil předem, jak dopadne. Se zvědavou účastí očekáván jen ještě výsledek procesu s obžalovanými pro zavraždění R. Mrvy. Počal dne 13. března 1894. Před vyjimečný soud pohnáno šest osob: O. Doležal a F. Dragoun pro zločin vraždy, J. Kříž, A. Křížová a J. Vojtěch pro spoluvinu ve zločinu vraždy a JUC. Ant. Čížek pro spoluvinu ve zločinu vraždy, rušení pokoje etc. V soudu zasedali: rada Hoffmann, předseda, dále radové Patera, Maroušek, baron Trautenberg a adjunkti Mareš a Peyrer. Státním zástupcem byl opět Lorenc. Obžalované hájili: dr. Korner. dr. Klumpar. dr. A. Stránský a dr. Baxa.

Doležal i Dragoun přiznali se ku svému skutku. Doležal chtěl prý se jím mezi jiným očistiti z nařčení ze »špiclovství«. Kříž odmítal žalobu ze spoluviny; nakupilo se však proti němu mnoho kompromitujících okolností. Doležal svými výpověďmi (jakoby je Kříž k vraždě ponoukal atd.) uškodil mu nadmíru. Dragoun oproti tomu hleděl všemožně Kříže zachrániti.

Státní zástupce s tvrdošíjnou umíněností přičítal vraždu R. Mrvy vysněné »Omladině«, o které prý již z »výslechu Fr. Legnera (zloděje!) vyšlo na jevo, že skutečně jest taková společnost a že má za účel »pořádati demonstrace rázu zločinného a velezrádného«. Snažil se také vyvrátiti tvrzení, že byl Mrva policejním agentem.

Dr. Stránský vytkl státnímu zástupci, že si »vybral z celé věci jen demonstrace a nezabýval se tou ryze ušlechtilou a ideální částí pokrokového programu a snažení«. Dr. Korner dokonce prohlásil: »Takové schůze, jaké konala »Omladina«. studentské nebo dělnické, jsou mně milejší, nežli schůze jistých mladíků, sdružených v kroužcích, které se nazývají »Gardenie«, »Astra« a podobně, a nemají jiný účel, nežli planý žvast, zábavu a neplodné tancování.«

Replikou státního zástupce skončeno toto přelíčení a v úterý dne 20. března vynesen předsedou následující rozsudek:

O. Doležal a F. Dragoun uznáni vinnými zločinu úkladné vraždy; J. Kříž uznán vinným zločinem spoluviny na úkladné vraždě; všichni tři uznáni vinnými zločinem dle § 5. zák. z r. 1885 o třaskavinách a odsouzeni každý na 10 let do těžkého žaláře, zostřeného čtvrtletně postem a vždy 23. prosince samovazbou a tvrdým lůžkem v tmavé komůrce.

Žaloby sproštěni: JUC. Ant. Čížek, A. Křížová a J. Vojtěch.

Státní zástupce, nespokojen s tímto rozsudkem, podal zmateční stížnost. Byli tedy všichni obžalovaní ponechám i nadále ve vazbě.