Okno/Starý portrét tiché galerie

Okno Viktor Dyk
Paprsek slunce	Starý portrét tiché galerie	Hovoří duše

Údaje o textu
Titulek:	Starý portrét tiché galerie
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	ceska-poezie.cz Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70

Strach měla před bouří, blesků se lekala,
rachotem hromu vyděšena všecka.
A oči mhouřila a uši zacpala
pohybem nervosním plachého děcka.

Strach měla před nocí, když přišlo klekání,
v temnotách zločin tušila a vraždy.
Ji děsil netopýr, sýčkovo volání.
A o strašidlech mluvil šelest každý.

Strach měla ze slova. Znala, že neřekne,
co říci toužila, že slovem zmatek vzrůstá.
Jak hladký had se slovo vysmekne
a toho lekneš se, co propustila ústa.

Strach měla z úsměvu, že brzo pomine,
strach měla z budoucna, strach měla z minula.
Strach měla ze všeho, jedině z lásky ne.
Strach z lásky neměla a láskou zhynula.