Okno/Paprsek slunce

Okno Viktor Dyk
A nezapírám	Paprsek slunce	Starý portrét tiché galerie

Údaje o textu
Titulek:	Paprsek slunce
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	ceska-poezie.cz Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70

I
Paprsek slunce hrál si se mnou s hora,
řídký to host.
Pod kaštany jdu šopeckého dvora
v minulost.

Kdo v minulost jde, není nikdy chudý.
Vše možno snít.
Pod kaštany jsou velké, prázdné sudy,
v něž lze se skrýt.

Zřím čílko dětské, jarem nadechnuté
jak luční květ.
A kamarády pozapomenuté
po třicet let.

II

Paprsek slunce hrá si s hora se mnou,
řídký to host.
A vede celou příliš dlouho temnou
v budoucnost.

Kdo v budoucnost jde, není nikdy chudý.
Má vždy svou část.
Včerejší omyly a dneška marné bludy
nemohou zmást.

A neuštve ho nikdy pochyb smečka,
nezbaví sil.
A zahyne-li, ví, že padlé přečká
veliký cíl.