O statcích a pracích nehmotných/25

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: § 25
Autor: František Ladislav Rieger
Krátký popis: O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj: RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných…
Online na Internet Archive
Vydáno: Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence: PD old 70

Přirozenost člověka je taková, že mu nelze neustále bez proměny při jedné práci, buď si již tělesní nebo duševní, setrvati, nemáli pod břemenem klesnouti. Po vykonané práci hledá zotavení a žádost po něm ukáže se vždy býti neodolatelnou, pakliže není přemožena jinou potřebou ještě nutnější. Toto zotavení nalézá člověk buď v pouhém odpočinku nebo v jiném zaměstnání nebo konečně ve vyražení nějakém, a nenajdeli ho, ukáží se brzo zlí následkové toho na duchu jeho, a tělo podlehne nemoci některé, kteráž je vlastní každému řemeslu a zaměstnání.[1]

A kde by člověk našel pěknějšího zotavení než v krásných uměních, kteréžto nám poskytují potěšení, jimiž netoliko se zvelebuje cit a člověk pozvedá ze stavu surovosti, ale spolu odvracuje od půtek a od jiných rozkoší, kteréž nezřídka mnoho statkův stráví a zmaří, jej časem i k práci neschopným činí a mravnost jeho podkopávají. V krásném umění nachází rozkoš čistou, obveselení ducha, odpočinek těla a chuti i síly k nové práci.

Taková je ostatně povaha naše, že nepodnikáme nikdá prací leč k dosažení nějakého požitka — a což může více k práci nabízeti, než ta rozmanitá potěšení, jež poskytuje umění, kteréž vzbuzujíc takto naději vyměniti za práci rozkoše, je nejmocnějším podnětem výroby?


  1. O spasných účincích poživků uměleckých a těm podobných na člověka, mluví Gioja tak krásně, že zde vlastní jeho slova uvésti musíme : Le suddette arti, chiamate, sterili dagli economisti, procurano alla nostra macchina il necessario alleviamente, e rimontandone le fone divengono cause ďatti durevoli, e sono utili come la chiua e gli altri medicinali, che liberandoci dalle malattie, ci rendono abili al lavoro. Il canto, il suono, la danza, la pantomima, le rappresentazioni teatrali dissipano dal animo del popolo quell' umor nero, quella dissipazione alla melancolia, che sono quasi sempre l'alimento della superstizione e deli entusiasmo. L' uomo superficiale non vede in un giardino publico che uno spazio sottratto alla produzione dei gram. Passegiare all' ombra degli alberi, aggirare lo sguardo sulla Terdura, respirar liberamente fuori degli augusti limiti delle case ammontichiati, lasciar errare la fantasia sopra immenso orizzonte, sono atti che possono mancare di pregio e dichiararsi non produttivi da Smith e suoi commentatori: ma pure in questi atti transitori si trova una forca che esisteva un ristoro di cui si abbisognava, un vigor nuovo che per tutto lo spirito si diffonde e rende la macchina capace di forci nuovi e piú intensi. Nuovo prospetto etc. serie prima, tomo 1. p. 295.