O statcích a pracích nehmotných/26

O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger
25	26	27

Údaje o textu
Titulek:	§ 26
Autor:	František Ladislav Rieger
Krátký popis:	O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj:	RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence:	PD old 70

Konečně ptáme se: co je úkol vší výroby, všeho průmylu lidského? Zajisté rozmnožení statků a jich rozšíření takové, by požívání jich vždy více a více všem lidem se dostalo. Nemusimeliž se slušně diviti, že Sismondi, kterýž nevidí rozmnožení bohatství národního tam, kde není spolu rozmnožení poživku v národě^[1], kterýž tak ostře vystupuje proti Smithovi, že je vidí jedině v hojné výrobě statků a soustavě průmyslní, předce tohoto mistra v bludu tom následoval, že práce duševní a umělecké za nevýrobné s ním prohlašoval. Či snad nepokládá vznešené rozkoše, jež nám umění ba i vědy poskytují, za žádné požívání pro národ aneb nevidí v pracích umělců a učenců jich rozmnožování? Jaký to odpor!

A co by platilo nekonečné tvoření statků hmotných, pokud není neobmezená schopnost k jich požívání? Zvláště tělo lidské jen jisté míry poživků je schopno; nad tuto míru není již požívání možné a pokoušíli se člověk o ně, najde jen hnus, bolest, nemoc a záhubu. Co mi jsou platny stoly nádherně obtížené lahůdkami přerozmanitými, ano všecko co z nich nad potřebu požiju na újmu blahobytu mému?

Není rozkoše, kde není citu a schopnosti k požívání jí. Kdyby se vůbec na růst výroby bez prací duševních pomysliti dalo — a kdyby všecky síly lidstva jediné k výrobě statků hmotných se mohly obrátiti, byla by tato brzo příliš veliká.^[2] Sklady jich bohaté zahynuly by nespotřebované, kdyby se spolu lidstvu neotevřela nová cesta, kdyby nenabylo nové schopnosti k požívání. Byly by nám ty poklady tak zbytečné, jako jsou poklady zlata tomu, kterýž neví, jak jich užívati, aneb nemá, co by za ně pořídil.

---

1. Nous professons, avec Adam Smith, que le travail est la seule origine de la richesse, que l'économie est le seul moyen de l'accumuler; mais nous ajoutons que la jouissance est le seul but de cette accumulation, et qu'il n'ya accroissement de la richesse nationale que quand il y a aussi accroissement des jouissances nationales. Nouveaux principes etc. I. dil str. 51.
2. Moltiplicando si all' eecesso la quantitá della merce (de sarti, falegnami etc.) ve ne sarebbe oltre la ricerca, ed i travagliatori dovrebbero sospendere il loro lavoro sino allo smaltimento considerabile di tale merci; la molliplicitá sarrebbe dannosa ac lavoranti che vi rizercauo il loro vautaggio« — praví Beccaria I. díl. str. 53.