O statcích a pracích nehmotných/23

O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger
22	23	24

Údaje o textu
Titulek:	§ 23
Autor:	František Ladislav Rieger
Krátký popis:	O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj:	RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence:	PD old 70

Nejvíce námitek se činí proti výrobnosti všelikých prací krásných umění. Důvody, dle nichž se toto stává, již jsme na mnoze vyvrátili.

Sismondi praví: nedá se mysliti, jakby zvuky a zpěvy mohly činiti část národního bohatství ježto se nedají nahromaditi v kapitál a schovati, a jen takové práce, jichž výrobky toho jsou schopny, mohou býti pramenem vlastnictví neb jmění; to se může ovšem říci u př. o cukroví a nápojích, kteréž jsou na skladě u obchodníka prodávajícího lahůdky; ale zpěvy a zvuky nedají se sebrati a uložiti.

Na to je snadno odpověď dáti. Kdybychom i připustili, že dojem umění na člověka nezvelebuje člověka a tudy jeho bohatství — následuje z toho jen tolik, že jen zpěvy a zvuky provázené nejsou částí národního jmění; ale pak platí totéž o rosolkách vypitých a lahůdkách ztrávených. Zpěvy však a zvuky, k jichžto provození se schopnost v národě nachází, jsou ovšem částí jeho jmění. Lahodné zvuky, kteréž nosí hudebník v hlavě své, kteráž je sklad jeho, jsou částí a pramenem bohatství národního, neb mají svou cenu pro výměnu, najdeli se pro ně kupec, rovněž jako mají cenu lahůdky, pokud je po nich jaká poptávka. Nikdo zajisté nepochybuje, že pole je statek; a však nikdo necení je dle plodů kteréž vyneslo, nobrž dle těch, jež vydati schopno. Totéž musí platiti o hlavě hudebníkově. Rozdíl je zde ovšem a sice ten, že schopnost pole k výrobě je velmi obmezena, schopnost hlavy takořka nesmírná.

Ježto řečení ekonomisté učí, že obratnost dělníků v práci činí část národního kapitálu, a jelikož se mezi povahou těchto schopností a schopností uměleckou rozdíl přísný stanoviti nedá, musí se oběma tato vlastnost přiřknouti. Vlastnosti ale, které mohou býti částí bohatství národního, musí rovněž býti pramenem vlastnictví pro jednotlivce: neb co je částí bohatství všeobecného, musí být také části v bohatství jednotlivce a za jednu část bohatství svého mohu dostat výměnou do vlastnictví svého statek od jiného; tak za prostředek kterýž mám, vyhověti žádostem jiných a způsobiti jim potěšení a poživek, mohu vyměniti jiný a založiti neb rozmnožiti vlastnictví své.

Že se zvuky nahromaditi nedají, jako se dají nahromaditi na skladě výrobky fabrikanta — dejmež i tomu — to jim předce nepřekáží býti hojným pramenem bohatství. Pomysleme si dva mlynáře: Jeden z nich má rybník neb nádržku, v níž vodu pro svůj mlýn nahromaditi může. Druhý nemá žádnou — zato však má náhon, a splávek na řece z něhož má právo vytažením okenice na mlýn svůj pustiti vody kdy a kolik chce. — Který z nich je bohatší? Je hojnějším pramenem bohatství nádržka nebo splávek?

Výtečný herec, zpěvák, tanečník má ve schopnosti své a jako výhradně pod klíčem svým studnu nevyčerpanou, z níž může po vůli své prodati nápoj lahodný, a občerstvující všem, kdožkoli po něm žízní — a pramen tento bývá pro něho nezřídka spolu nejhojnějším pramenem jmění — zkušenost je toho svědkem neodvratným. Pohleďme jen na ty nádherné paláce, jež tanečnice v Benátkách, na ty rozkošné villy, jež zpěvkyně u Florence a jinde nabyly. A to náramné bohatství jež Paganini a jiní zvláště italští umělci do své vlasii nanesli! Nerozmnožiloliž bohatství této země?