O statcích a pracích nehmotných/22

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: § 22
Autor: František Ladislav Rieger
Krátký popis: O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj: RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných…
Online na Internet Archive
Vydáno: Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence: PD old 70

Zdaliž lékař přispívá k výrobě? sám Say o tom pochybuje: on prý nečiní jiného leč že radu dává a od té chvíle, jak ji udělil, není jí více potřebí, teda se nehledá a necení; výrobek jeho je jak náhle vyveden též i ztráven.

Ale nenalezá se cennost práce jeho v polepšeném zdraví nemocného, v nově nabytých silách, v čase pro výrobu získaném?

Nemoc byla by na př. udržela některého průmyslníka na lůžku po 200 dní: lékař ji zapudil za 20 dní. Průmyslník získal teda 180 dní pro práci — a anglické přísloví praví „times is money“ — to jest, čas je peníze. Každý den práce může státi u obyčejného dělníka za 1 zl. — u obchodníka neb fabrikanta třeba za 100 a víckrát tolik.

Člověk, kterýž jsa churav málo vyrobí, dovede zdvoj- i ztrojnásobniti výrobu svou, když radou lékařovou uzdraven i síly i chuti nové k práci nabude. Je zajisté věc podivuhodná, že mnozí ekonomisté kladou mezi výrobně práci kovářovu, jenž nasadil nebo spravil rýč, kterým se země přerývá, a mezi nevýrobné práci lékařovu, kterýž napravil sily, jimiž se pohybuje i rýč i země; že přiznávají působení v rozmnoženi národního bohatství koláři, kterýž spravil stroj pro orání rečený pluh, nikoli pak dobytčímu lékaři, jenž spravil stroj pro orání, jenž slove kůň!

A nebyl by nerozum patrný tvrditi, že hospodář, klerýž svým opatrováním jednoho beránka zachoval, prospěl výrobě, nikoli ale nesmrtelný anglický lékař Jenner, jenž vynalezl prostředek očkování a tak tisice a tisíce hospodářům, ba snad millionům lidí život zachoval?!