O statcích a pracích nehmotných/10

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: § 10
Autor: František Ladislav Rieger
Krátký popis: O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj: RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných…
Online na Internet Archive
Vydáno: Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence: PD old 70

Potřeba a žádost lidská jediné může rozhodnouti zdali je cennější práce postřední nebo nepostřední[1], a byl by zajisté velký omyl domýšleti se, že tato má vždy vetší cennost a důležitost pro výrobu než ona. Kdyby tomu bylo tak, musela by míti větší cenu práce toho, klerýž korec obilí semlel, než toho, kterýž mlýn postavil, práce krejčího, kterýž sukno rozstříhá a sešije musela by býti výrobnéjší, než toho, kterýž je zhotovil, a práce kuchařova, kterýž nám potravy na stůl připravuje, záslužnější, než práce hospodářova, kterouž byly vyrobeny. Kdyby jen ta práce byla užitečná, jejímž výsledkem je výrobek hmotný, sloužící spolu přímo a bezpostředné potřebám našim, nebylo by hrubě práce užitečné, leda práce kuchaře, obuvníka a oděvníka.


  1. „Le travail, qui crée la richesse, peut étre médiat ou immédiat“ jsou slova jeho vlastní.