O statcích a pracích nehmotných/11

O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger
10	11	12

Údaje o textu
Titulek:	§ 11
Autor:	František Ladislav Rieger
Krátký popis:	O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj:	RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence:	PD old 70

Jak bludné je ostatně učení uvedené, pozná se nejsnadněji, když se pravidla, dle nichž se tak mnohé práce za výrobné prohlašují, upotřebí na jiné práce, jež oni ekonomisté sami za výrobně pokládají; neb tu se hned ukáže, že není téměř ani jediné práce, kteráž by se dle některého z oněch pravidel ze řady výrobných nedala vyloučiti.

Tak nemůžeme pochopiti, jak Smith na vzdor svým pravidlům práce obchodní mezi výrobné počítati mohl, ježto se předce ví, že výsledek těchto prací není nikdá výrobek hmotný, nýbrž podobně jako u prací nehmotných užitek způsobený — neboli zvýšení cennosti, ježto kupec prací svou na samých tovarech ničehož nemění a jediné za prostředníka slouží mezí výrobníkem a spotřebovatelem.

Nicméně každý přiznává obchodu vlastnost výrobnosti a veliká jeho působení na bohatství národů. Nahlídnemeli do historie, ukáže se nám, že někteří národové, jimž země jich chudá potřebných statků odpírala, netoliko potřeby nutné, ale nezřídka i blahobyt a bohatství obchodem sobě opatřili a že některá města nemající mnoho země, neli jediné aspoň hlavně obchodem takové bohatství sobě opatřili, že se stali mnohem mocnější a hlavnější než jiné země bez porovnání rozsáhlejší a lidnatější. Tak za starodávna Tyrus a Kartago, ve středním věku Benátky a Janov, a v novějších časech ještě Hamburk a Lubek. ^[1]

Tito úkazové jsou tak patrní, že odjakživa nejmoudřejší státníci obchod za jeden z nejdůležitějších pramenů průmyslu, bohatství a moci národův pokládali, ba merkantilistská škola francouzských ekonomistů za jediný ^[2]

A sám Smith přiznává zahraničnímu obchodu zásluhu, že byl původem nejznamenitějších fabrik a že přemnoho přispěl k větší výrobnosti rolnictví. ^[3]

A kdež mnedle jsou jeho hmotné výrobky — ba poználi se jen na zboží některém s jistotou, že pobylo v rukou kupcových?

---

1. Mongothi ve svém výborném spise „Commercio de Romani“ praví: »Il commercio aveva versato in questo regno fortunatissimo (d'Egitto) immense richesse".
2. Raynal: Historie philosophique T. I. praví: „Je me suis demandé: qui est-ce quia creusé ces canaux? Qui est-ce quia forde ces villes? Qui est-ce qui a rassemblé, vétu, civilise ces peuples ? et toutes les voix des homraes éclairés m'ont répondu: c'est le commerce, c'est le commerce!“ Mengotti Commercio dei Romani str. 9 praví: „Peu commune consenso delle nazioni piú colte et piu illuminate si riguarda il commercio come il fondamento della forca e della grandezza degli Stati.
3. Dans tous les états moderues ďEurope c'est le commerce étranger de quelques-unes de leurs grandes villes, qui a introduit toutes leurs plus belles fabriques ou celles proprespour la vente au loin, et ce sont á la fois les manufaciures et le commerce étranger, qui ont donné naissance aux principales améliorations de la culture des terres. Smith II. díl str. 413.