Národní Báchorky a Powěsti/Kmotr Matěj

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kmotr Matěj
Autor: Božena Němcová
Krátký popis: pohádka
Zdroj: Soubor:Božena Němcová - Národní Báchorky a Powěsti - 7 - 1848.djvu
Vydáno: Praha: Jaroslav Pospíšil, 1847
Licence: PD old 70
Index stran

Kmotr Matěj šel nawštíwit kmotra Jíru. Nedaleko statku potkal kmotrowa chlapce.

„Co dělá táta, Josífku?“ ptá se ho.

„Práwě chtěl jíst, ale když wás widěl za humny, wstal a nechal jídla být,“ odpowěděl prawdomluwný hoch.

„A proč pak?“

„I nu, táta powídal, že byste nám mnoho snědl, a máma to musela se stolu wšecko uschowat.“

„A kam pak to schowala Josífku?“

„Hus dala na pícku, kýtu na kamna, klobásy se zelím do trouby, buchty na misník a dwa žbány piwa pod lawici.“

Kmotr se neptal dále, usmál se, a w okamžení wešel přes práh ke kmotrowi.

„Pozdraw tě Bůh!“ wítal ho kmotr Jíra. „Ale že pak si nepřišel o chwílku dříwe, mohl si s námi jíst, práwě dnes nám od jídla nic nezbylo, s čím bychme tě uctili.“

„Nemohl sem, milý kmotříčku, dříwe přijít; přihodilo se mi na cestě něco neočekáwaného.“

„A co, powídej!“

„Zabil sem ti hada, a ten had měl hlawu tak welikou, jako ta kýta, co máte na kamnech, tlustý byl jako ta hus co je na pícce, bílé masíčko měl jako ty buchty, co jsou na misníku, dlouhý pak byl jako ty klobásy, co leží stočené na zelí w troubě, krwe ale bylo, co piwa w těch dwou žbánech, co tamto pod lawicí stojí.“

Dobře to Matěj wywedl. Kmotr Jíra se za swou nehostinnost zastyděl, žena musela jídlo a pití na stůl postawit, a oba teprw hosta častowali.