Přeskočit na obsah

Moderní básníci francouzští/Sloky Alfredu de Musset

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Sloky Alfredu de Musset
Autor: Charles Nodier
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 373–375.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Četl jsem tvou Odysseji
        v rhytmů reji,
znělky tvé mi hrály v sluch;
        zaplať Bůh!

Pro tebe má Musa ještě
        písní deště,
sladkodyšná dá se v let,
        na tvůj ret.

Vyhostěna vkusem špatným,
        letem chvatným
zahalena slétá níž
        ve tvou chýž.

K tvému uklání se uchu
        v sladkém ruchu,
konejší tě ve spánek
        její vděk.

Pohádek zná poklad sterý
        jako Peri,
harmonii, tonů dech
        druhů všech

Pastýřů zná obyčeje,
        hry a reje,
dědů vděkuplná zvěst
        její jest.

To jsou její chvíle šťastné,
        v jitro jasné
můž’li u tebe svůj byt
        prodloužit.

Na voze když ze opalu
        zora v cvalu
honí do slují a hor
        šotků sbor,

Jitro překvapí ji nachem,
        ihned strachem
leká se a prchá již
        v mračnou skrýš,

Nechávajíc ve prostoře
        vůně moře,
melodický »s bohem!« vzdech
        na tvých rtech!

Jako ona prchej chvatem
        prosy blátem,
román nech i novin zmeť,
        výše leť!

Zanech dlouhé periody
        podle mody,
hovory, z nichž zívá jen
        nuda, sen.

Zanech mistrů gramatiky,
        metrů šiky,
v barbarském již nářečí
        největší.

Zanech paedagogův řády,
        moudré rady,
jejichž tuhé jarmo rve
        vděky tvé.

Raděj přijdi bez ostychu
        večer v tichu
druha, který má tě rád,
        skolébat.