Přeskočit na obsah

Moderní básníci francouzští/Odříkání

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Odříkání
Autor: Charles Grandmougin
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 186–187.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Znám starý klášter v hloubi černých lesů;
tam umříti chci, do své tmavé cely
bez hluku těžké zoufalství své vnesu.
Ve věčném soumraku spí ten hvozd ztmělý.
Znám starý klášter v hloubi černých lesů.

Tam někdy půjdu zahrát na varhany
ve svátek, v neděli, kdy mlha hude,
larghetto Schumanna, v němž svoje rány
i ztrátu štěstí pozná srdce chudé;
tam někdy půjdu zahrát na varhany.

Leč brzy k písním církevním se vrátím,
neb v Schumannu bol proudi plným jezem.
Mne bolí minulost; tož líp se ztratím
ve výši nebe s božským Pergolesem.
Ó, brzy k písním církevním se vrátím!

Sem habit, sandaly! je konec všemu.
Já pěsť zatínal, čas je ruce spínat!
Chci klášter s oblouky a tichem, k němu
hluk světa z dálky chodí uhasínat.
Sem habit, sandaly! je konec všemu.