Moderní básníci francouzští/Hudebníci

Moderní básníci francouzští
Odříkání	Hudebníci	Housle

Údaje o textu
Titulek:	Hudebníci
Autor:	Charles Grandmougin
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 187–189. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Gluck hellenský je chrám, ční čistý nad jezerem,
pod nebem nesměrným svůj profil zvedá bílý,
bez ozdob, vznešený a prostý, přísný, v kterém
zní sbory mohutné, jenž sladce k Bohu kvílí.

Haydn je pěšina, jíž ve hovoru klidném
jdeš loukou zelenou v les po záhybech stálých,
kraj vábný, bez mrazu, bez dešťů, v lesku vlídném,
to město kmetů jest a villa dětí malých.

Mozart, Vlach zbloudilý do mlhy na severu,
jenž pod balkony dám ve hvězdných nocích bloudí,
a písně šepotá si při měsíčním šeru
a touhu smyslnou a sladkou v srdce loudí.

Beethoven, oceán pochmurný, plný hněvu,
jenž zmítá duchem tvým jak lodě troskou, noře
jej v hloubku, hučící, dál valící se v řevu;
Beethoven, Beethoven, toť lidských srdcí moře!

Weber, háj smrkový, jímž modřín prokmitává,
tu lovců pekelných je místo oblíbené,
již troubí v rohy své, až ozvěna zní lkavá,
co nebe měsícem je celé zkrvácené.

Mendelssohn, údolí, kde šotkové jsou v reji,
kde skřítek undinu v soumraku líbá tklivém,
to sabbat Shakespeara, sordinou provázejí
jej zvony vzdálené v svém adagiu snivém.

Schumann, to fthisických pochmurná nemocnice,
jenž prsty vyhublé, juž na věčnosti prahu,
na ňadra kladou si; tam Musy zoufajíce
se bolem opijí, to hřbitov samovrahů.

Mayerbeer, to je dom s oblouky gotickými,
jímž zvony na poplach se v noci rozléhají,
to klášter příšerný, to hranice, kde dýmy
kacířů kouřící se těla prokmitají.

Chopin je tanečník a náměsíčník, k retu
on tiskne dívku svou, jež klesá s usmíváním,
a v bolu mluví s ní ve tance vírném letu
a plýtvá něhou svou a ženy laškováním.

Wagner je skalisko; bouř věčná v divém šlehu
hřmí kolem oltářů nordických bohů lítá,
to Sweedenborga sen jest ve bělosti sněhu,
fjord, Serafita v němž se s Arielem kmitá.

Ó blázni vznešení, snílkové, hudebníci,
vy dobrodruzi jste věčného idealu,
nad pěvci, sochaři, malíři, jásající
vy máte slovo to, jež my hledáme v žalu!

Vy pouze jediní v svou nekonečnost zříte
a vaše nápěvy jak jemná vůně vlají
výš k Bohu, k obloze se nesou hvězdokryté,
neb váš svět začíná, kde smysly přestávají!