Mariánské Lázně – Perla světových lázní/Stručné dějiny

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Stručné dějiny
Podtitulek: Perla světových lázní
Autor: neuveden
Zdroj: Mariánské Lázně – Perla světových lázní. Mariánské Lázně : Úřední lázeňská správa v Mariánských Lázních, 1927. S. 11–14.
Digitální knihovna MKP
Licence: PD anon 70
Index stran
2. STRUČNÉ DĚJINY.

Před 150 lety byla údolní kotlina, v níž Mariánské Lázně leží, ještě zarostlá stoletým lesem. A přec byla již tenkrát ode dávna známa hojivost pramenů a koupelí. Již r. 1609 použil dnešního Ferdinandova Pramene na místě samém svob. pán L. z Kolowrat, r. 1615 osobní lékař cís. Rudolfa II. dr. Prudentius a r. 1663 opat kláštera tepelského Raimund Wilfert, „s překvapujícím účinkem.“ Zachycení Křížového pramene provedeno však teprve o 100 let později, r. 1749. První přesný chemický rozbor provedl r. 1760 prof. Scrinci z Prahy a dr. Nehr vydal r. 1802, případně r. 1813, první lékařský spis o léčebných účincích Křížového Pramene na základě svých zkušeností. Jeho přičiněním byly také zavedeny první pravidelné léčby Křížovým Pramenem a on byl prvním, jenž předpisoval systematické používání lázní. Dr. Nehr bývá proto právem označován jako otec Mariánských Lázní, a to tím spíše, že se nespokojil pouze s předpisováním a dohledem na léčení samé, ale dal podnět i k postavení obytných léčebných domů a přiměl tehdejšího opata tepelského kláštera Pfrognera, aby v každém směru podporoval rozvoj lázeňského místa, jež mezitím r. 1808 bylo nazváno Mariánskými Lázněmi.

Když byl r. 1817 zvolen Reitenberger za opata Tepelského Kláštera, založeného českým pánem Hroznatou, děl se rozvoj Mariánských Lázní mílovými kroky ku předu. Nádherné lázeňské sady, založené zahradníkem Skalníkem byly rozloženy v srdce kotliny a lázeňské domy zařízeny pro uhličité, plynové i parní lázně a r. 1821 byly
Mariánské Lázně (celkový pohled).
připravovány již první slatinné lázně z Mariánsko-Lázeňské mineralisované slatiny. I budování útulku pro lázeňské hosty učinilo znamenitý pokrok. Roku 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny za veřejné lázeňské místo a stanovena ochranná oblast jejich pramenů, r. 1868 povýšeny byly na město a 4 léta později byla dokončena trať dráhy Vídeň-Cheb, jíž bylo Mariánským Lázním otevřeno spojení s celým světem.

Stejnou měrou, jak vzrůstaly Mariánské Lázně na lázně světové, zvětšoval se i počet vystavěných domů, vznikly velkolepé, vším možným pohodlím a všemi vymoženostmi nové doby a moderní balneologie vybavené

Reitenbergrův pomník.
lázeňské ústavy, světoznámá, jedinečná promenáda a kolonáda u Křížového Pramene, nádherný lázeňský sál a všechna ta vzorná lázeňská, hygienická, zdravotní a dopravní zařízení, takže jsou Mariánské Lázně dnes nejen pro krajinné půvaby nejkrásnější ze všech lázní světa, nýbrž vynikají v každém ohledu i vysokým stupněm svých zařízení, vyhovujících všem požadavkům nové doby.

Téměř všichni velicí mužové ducha i rodu, které 19. století zrodilo, byli ve styku s Mariánskými Lázněmi. Městská „Zlatá kniha“ vykazuje dlouhou řadu nejlepších jmén. Nesmrtelného Goethe, jenž zde nalezl své poslední jaro lásky, bylo vzpomenuto; jest známo, že Richard Wagner, který zde tvořil svá nepomíjející díla, zamýšlel původně zde postaviti svou budovu pro slavnostní hry, později v Bayreuthu uskutečněnou. I Antonín Bruckner nalezl v Mariánských Lázních bohatý podnět k novému tvoření. Alexandr z Humboldtů objevil v Mariánských Lázních jeden „Z nejkrásnějších pohledů na světě“ a Hufeland psal 1823 Goetheovi: „Mariánské Lázně byly pro mne nejutěšenějším požitkem mé cesty. Na místě, kde se krčilo před deseti léty několik chat, stojí dnes již malé město, pozůstávající z 42 domů, ba z části paláců, které obklopují v krásné symetrii léčebný pramen s jeho kolonádami a stromořadím. Celek je opět obklíčen tmavou zelení zalesněného pohoří, což skýtá při vstupu podivuhodně překvapující a romanticky půvabný pohled.“ Z našich vynikajících lidí byl to zvláště Václav Beneš Třebízský, který zde nacházel úlevy ve své těžké chorobě.