Přeskočit na obsah

Mariánské Lázně – Perla světových lázní/Poloha, podnebí, vlakové spojení, sezona, návštěva

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Poloha, podnebí, vlakové spojení, sezona, návštěva
Podtitulek: Perla světových lázní
Autor: neuveden
Zdroj: Mariánské Lázně – Perla světových lázní. Mariánské Lázně : Úřední lázeňská správa v Mariánských Lázních, 1927. S. 5–10.
Digitální knihovna MKP
Licence: PD anon 70
Index stran
1. POLOHA, PODNEBÍ, VLAKOVÉ SPOJENÍ, SEZONA, NÁVŠTĚVA.

Světoznámé léčebné místo Mariánské Lázně leží 628 m nad mořem v západní části Československé Republiky, v široké, k jihu otevřené kotlině upravené v rozkošný park, kolem níž se prostírají hluboké jehličnaté lesy, protkané všemi směry hustou sítí pečlivě udržovaných cest, jichž úhrnná délka přesahuje 100 km. Císařský Les, na jehož úpatí se rozléhá elegantní lázeňské město, jest částí Středohoří. Výšiny tohoto horského pásma, porostlé starými, mohutnými smrkovými lesy jsou na 700—800 metrů vysoké a obklopují město se tří stran. Jen k jihu otvírá se sytě svěží, utěšená rovina, jejíž horizont je lemován dalekými výšinami Šumavy a Bavorského lesa. Tato klimaticky neobyčejně výhodná poloha, zajistila lázním jejich vůdčí postavení. K  Mariánským Lázním nemají přístupu ani chladné severní větry, ani dešť přinášející letní západní větry sem nevnikají. S druhé strany zabraňuje středohorská poloha Mariánských Lázní přílišnému zvýšení teploty jižními větry. Z tohoto důvodu není letní parno v Mariánských Lázních tak tísnivě pociťováno jako v jiných, na stejné zeměpisné šířce ležících místech. Jen k jihu otevřeno a jinak se všech stran tmavou zelení zalesněných hor sevřeno, skýtá toto čisté, rozkošné lázeňské místo nanejvýš poutavý obraz a působí občerstvujícím dojmem. Vlnité útvary hustě zalesněných, vysoko sice, ale povolně stoupajících hor, střídání temných výšin a zelených lučin, jimiž se vinou z lesních úžlabin unikající bystřiny, dobře pěstěné pestrými barvami hýřící záhony květin, elegantní, výstavné, bělostí zářící domy, vše to podává obraz nejúchvatnějších krajinných krás a nepřehání se tvrzením že není mezi ostatními lázeňskými městy Evropy jednoho, které by se v tomto směru vyrovnalo Mariánským Lázním. Goethe, nadšený přítel přírody, jenž sám na sobě vyzkoušel v letech 1821 až 1823 léčivou moc Mariánsko-Lázeňských pramenů, velebil tehdy — před více než sto lety — ve svých dopisech nadšeně nesčetné rozkošné procházky a vábná lesní zákoutí, jež zde návštěvníka poutají všude, kamkoli zavítá. A kolik jich od té doby ještě přibylo přičinlivou prací v letech pozdějších!

Velikou předností před ostatními lázeňskými místy jest, že není host obtěžován ani kouřem, ani sazemi, neboť zde není vůbec průmyslových závodů. Vzduch je proto naprosto čistý, nanejvýš občerstvující, mírně dráždivý, zavlhlý a velmi bohatý na ozon. To je zároveň hlavní příčinou, proč se hodí Mariánské Lázně obzvláště ku pobytu nervově chorých a těch, jimž třeba klidu. Též jako přechodní místo, pro osoby přišlé z tropů, doporučují se Mariánské Lázně, zvláště z ohledů klimatických a hygienických.

Zdravotní poměry Mariánských Lázní jsou ty nejpříznivěiší. Reservoir údolní přehrady zásobí město bezvadnou užitkovou vodou; z četných pramenů, jež vznikají v panenské půdě lesů, svádí se do lázní výborná pitná voda.

Město je úplně kanalisováno; odpadové vody čistí se v biologické čistící stanici. Pro odstraňování smetí a odpadků zaveden jest všem zdravotním požadavkům vyhovující způsob odvážení koproforovými povozy. Jatky a povinnost jen v nich porážeti, jakož i podle nejmodernějších vzorů zařízená tržnice umožňují hygienické zásobování potravinami.

Mariánské Lázně jsou hlavní stanicí mezinárodních rychlíkových tratí Paříž—Norimberk—Cheb—Praha—Varšava a Vídeň—Cmunt—Cheb, jakož i východiskem dráhy Mariánské Lázně—Karlovy Vary a mají přímé průběžné vozy ze všech hlavních měst Evropy. Nádraží vzdálené 25 minut od středu města, je s tímto spojeno elektrickou dráhou a tak je zamezeno jakékoliv obtěžování provozem dráh.

Doba léčební počíná v Mariánských Lázních úředně 1. květnem a končí 1. říjnem; pravidelně však léčí se tu nemocní již od 15. dubna a často až do 15. října. Domněnka, v mnohých kruzích rozšířená, že panuje v Mariánských Lázních v dubnu a květnu ještě přílišné chladno,
Basén v Nových Lázních.
není správná. Naopak jest doba před sezonou právě pro osoby, jež mají zapotřebí klidu, nejvhodnější, jelikož hlavní sezona (červen, červenec, srpen) zcela přirozeně není ve velkých světových lázních myslitelnou bez většího ruchu. Kdo navštíví Mariánské Lázně v květnu, prožívá zde druhé jaro v záplavě nádherné květeny. Obzvláště rozkošnou je doba květu šeříku, jež zde teprve počíná, když jinde bez již odkvetl. A v září — kdy venku v rovině příroda již odumírá a doba květů dávno pominula — potěší se zde oko ještě pohledem na veselé barvy nesčetných dítek Flory. Ostatně skýtá léčba před sezonou i po ní veliké výhody též při stanovení cen.
Rudolfův Pramen.
Statistika návštěvy od počátku Mariánských Lázní:
Rok Lázeňských
stran
Osob Rok Lázeňských
stran
Osob Rok Lázeňských
stran
Osob
1815 187 1853 2982 4.245 1891 9.872 15.231
1816 379 1854 2400 3.401 1892 10.260 15.839
1817 235 1855 2800 3.353 1893 10.736 16.588
1818 583 1856 3495 5.039 1894 11.063 16.984
1819 592 1857 3598 5.223 1895 11.662 18.274
1820 507 1858 3051 4.265 1896 11.336 17.518
1821 605 1859 2087 2.901 1897 12.215 19.114
1822 753 1860 3042 4.289 1898 12.431 19.486
1823 794 1861 3134 4.388 1899 13.514 21.275
1824 813 1862 3135 4.438 1900 13.342 20.723
1825 815 1863 3139 3.578 1901 14.249 22.244
1826 642 1864 3223 4.604 1902 14.724 22.987
1827 877 1865 3114 3.475 1903 15.749 24.472
1828 838 1565 1866 756 1.087 1904 17.099 26.401
1829 897 1580 1867 3456 5.059 1905 17.782 27.871
1830 921 1746 1868 3827 5.554 1906 19.042 29.507
1831 744 1197 1869 4300 6.354 1907 19.939 30.680
1832 872 1528 1870 4137 6.148 1908 20.246 31.245
1833 1175 2134 1871 5388 8.049 1909 21.055 31.969
1834 1221 2350 1872 6300 9.284 1910 21.743 33.309
1835 1144 2189 1873 6162 9.170 1911 22.819 34.509
1836 1207 2322 1874 6797 10.051 1912 21.723 32.668
1837 1120 2015 1875 7189 10.724 1913 20.184 30.194
1838 1221 2350 1876 6637 10.039 1914 15.494 23.365
1839 1541 2749 1877 6901 10.438 1915 7.030 11.070
1840 1541 2717 1878 7420 11.130 1916 10.673 17.100
1841 1772 3044 1879 8007 12.022 1917 6.959 10.447
1842 1854 3107 1880 8448 12.856 1918 17.434 11.191
1843 1950 3109 1881 8667 13.063 1919 5.654 8.904
1844 2119 3373 1882 8906 13.299 1920 10.070 16.877
1845 2206 3349 1883 9077 13.439 1921 12.493 20.119
1846 2309 3478 1884 8999 13.379 1922 6.303 10.042
1847 2327 3485 1885 8339 12.350 1923 8.989 15.023
1848 1052 1430 1886 8114 12.184 1924 19.803 30.322
1849 2054 2931 1887 8239 12.426 1925 22.813 33.347
1850 2866 4222 1888 8542 13.004 1926 21.762 31.915
1851 3087 4479 1889 9530 14.568
1852 3052 4425 1890 9558 15.242

Ve shora jmenovaných číslech nejsou uvedeni průběžní návštěvníci a hosté, kteří se nezdrželi déle než jeden týden. Roky 1848, 1849, 1859, 1866 a 1914—1918 byly válečná léta. Lázeňské seznamy uvádějí teprve od roku 1828 také počet osob.