Krátká příručka hornolužické srbštiny/Skloňování třetí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Skloňování třetí
Autor: Josef Páta
Zdroj: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla)
Vydáno: 1920
Licence: PD old 70

Podstatná jména rodu středního[editovat]

a) s koncovkou tvrdou -o[editovat]

Jednotné číslo: Množné číslo:
1. 4. 5. słow-o slov-o słow-a slov-a
2. słow-a slov-a słow-ow slov
3. słow-ej, -u slov-u słow-am slov-ům
6. w słow-je, -u o slov-ě, -u w słow-ach slov-ích, -ech
7. ze słow-om slov-em ze słow-ami slov-y
Dvojné číslo:
1. 4. 5. słow-je (wěc-y = víka)
2. słow-ow
3. 6. 7. słow-omaj

Podle tohoto vzoru se skloňují :

  1. všechna jména středního rodu na -o: ćeło (tělo), čoło (čelo), drjewo (dřevo), mjeno (jméno), wino (víno);
  2. vlastní mužská jména na -o: Měto, Warko, Kito;
  3. jména pomnožná na -a: dźasna (dásně), jatra (játra), wrota (vrata).

Poznámky. 1. V 6. pádě jednotného čísla mají jména zakončená souhláskou ch, k obyčejně koncovku -u: woko (oko) — we woku, wucho — we wuchu; ale též -y : mloko — w mlocy. Jinak je tu koncovka (j)e před níž se d změkčuje v , ł v l a t v ć; na př. hnězdo (hnízdo) — we hnězdźe, čoło — na čole, město — w měsće.

2. Woko, wucho mají dvojné číslo jako v češtině: woči (-ow, -omaj), wuši.

3. Podst. jméno lěto má v 2. p. množném : let.

4. Sto skloňujeme: ze sta, we stu (sće), ze stom, dvojné číslo: dwě sće; množné číslo sta, stow, stam, w stach, ze stami.

a) s konc. měkkou -o (jo) (české e)[editovat]

Jednotné číslo:
1. 4. 5. pol-o pol-e kur-jo kuře
2. pol-a pol-e kur-jeća kuř-ete
3. pol-u, -ej pol-i kur-jeću kuř-eti
6. na pol-u (-i) na pol-i w kur-jeću o kuř-eti
7. z pol-om pol-em z kur-jećom kuř-etem
Dvojné číslo:
1. 4. 5. pol-i kur-jeći
2. pol-ow kur-jatow
3. 6. 7. pol-omaj kur-jećomaj
Množné číslo:
1. 4. 5. pol-a pol-e kur-jata kuř-ata
2. pol-ow pol-í kur-jat(ow) kuř-at
3. pol-am pol-ím kur-jatam kuř-atům
6. na pol-ach v pol-ích w kur-jatach kuř-atech
7. z pol-emi pol-i z kur-jatami kuř-aty

Podle vzoru polo skloňují se všechna jména s měkkým o: bitwišćo (bojiště), łožo (lože); po obojetných souhláskách bývá -jo: Łob-jo (Labe), njeb-jo (nebe); podstatná jména slovesná mívají -e: widźenje (vidění).

Podle vzoru kurjo skloňují se jména mláďat: zwerjo (zvíře), jehnjo (jehně), libjo (husa), proso (prase), zrěbjo (hříbě), kózlo (kůzle), młodźo (mládě).

Poznámky. 1. Podst. jména na -mjo mají v 2. pádě a dalších slabiku -mjen-: brěmjo (břímě), 2. pád brěmjenja, płomjo (plamen), płomjenja, znamjo (znamení), znamjenja.

2. Njebjo (nebe) má v množ. č. njebjesa, njebjes, -am atd.

3. Podst. jméno holčo (děvče) vyskytuje se jen v 1., 4. a 5. pádě jednotného čísla; množné číslo zní : holčata, -atow atd. Rovněž tak má slovo hólčo (chlapec, obyč. se říká hólc) množ. číslo hólčata.

4. Dźěćo (dítě) má v 2. pádě jedn. č. dźěsća (= džećeća), 3., 6. dźěsću, 7. z dźěsćom ; dvojné číslo dźěsći, -ow(-i), -omaj; v množ. čísle je toto slovo rodu ženského jako v češtině: 1., 2., 4., 5. dźěći, 3. dźěćom, 6. w dźěćoch, 7. z dźěćimi.