Kancionál český/Písně na Některé Žalmy/Divnou Boží slávu

Kancionál český/Písně na Některé Žalmy
Blázna v srdci jest	Divnou Boží slávu	Pán jest mé světlo

Údaje o textu
Titulek:	Divnou Boží slávu (Ž 19)
Autor:	neuveden
Krátký popis:	přebásněný a zhudebněný biblický žalm
Zdroj:	Soubor:Kancyonál Cžeský.djvu
Vydáno:	Kancionál český, Praha: Dědictví sv. Václava, 1712. 4. vydání
Licence:	PD old 140
Překlad:	neuveden
Licence překlad:	PD anon 70
Index stran

Překlad vstupního souboru LilyPond se nezdařil:

Divnou Boží slávu
nebesa v svém řádu

všem všudy hlásají:
Ano i obloha,
jak jsou Boží mnohá
díla; též netají:
Den po dni když běží,
jistě žeť se stěží
moc Boží v tom seznává,
noc jedna za druhou
moudrost jeho drahou
zřetedlně znáti dává.

Neníť řeči v světě,
v kterémkoli koutě,
by nebyl znám hlas jich,
Všudyť po vší zemi
vzní nebes zvučení
i v místech nejdálších;
běh jich se obrácí,
vůkol světa kráčí,
v nichžto i slunci svému
stan vzdělal překrásný
známý všem a jasný
k bydlení rozkošnému.

Tu ráno vzcházeje,
z své schrány vstávaje
jako ženich krásný
mužně vykračuje, k běhu se spravuje
jako obr udatný;
z té světa krajiny
hned do jiné strany přebíhá dne každého,
neníť v světě věci,
ještoby snad moci
neznala horka jeho.

Zákon ovšem Páně
dostatečný, bludné
duše k obrácení;
I svědectví jeho
moudrosti hloupého
mocná k vyučení;
každé jeho řeči
přímé rady svědčí
srdce k obveselení;
přikázání jeho
zraku blikavého
prospěšná k osvícení.

K bázni čisté Boží
týž věrně všem slouží
jenž věčně zůstává:
Plnýť jest mírnosti,
pravdy, spravedlnosti,
Páně soud a práva:

ani zlatá množství,
jakžkolivěk se stkví,
můž se jemu vrovnati:
med ústům sladkosti
i stred svou sytostí
nemůž takové dáti.

Kdož se tě přidrží,
tobě Pane slouží,
moudrosti nabývá.
Tu bera naučení,
hojná po skončení
dána mu mzda bývá;
ale mnohé viny
jak mrzké nás činí,
kdo to můž vystihnouti?
svou Pane milostí
mé vyčisť hříšnosti,
nedej v nich zahynouti.

I od jiných zlostí,
pejchy a zpupnosti
zdržuj slouhu svého,
ať mne nepodmání;
tak zbudu svítání
svědomí těžkého.
I jazyk můj zpravuj,
k své cti jej napravuj,
též i srdce myšlení,
ať tobě má schránu,
Pane a obranu,
nikdy k ourážce není.