Kancionál český/Písně na Některé Žalmy/Divnou Boží slávu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Divnou Boží slávu (Ž 19)
Autor: neuveden
Krátký popis: přebásněný a zhudebněný biblický žalm
Zdroj: Soubor:Kancyonál Cžeský.djvu
Vydáno: Kancionál český, Praha: Dědictví sv. Václava, 1712. 4. vydání
Licence: PD old 140
Překlad: neuveden
Licence překlad: PD anon 70
Index stran


divisio = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "|"}
finalis = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "||"}
\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new MensuralVoice = "discant" \relative d' {
  \override NoteHead #'style = #'petrucci
  \clef "petrucci-c1"
  \autoBeamOff
  \key d \dorian
  \time 2/2
  \repeat volta 2 {
   d1 a'2 a b1 a g \divisio
   g a2 b c1 b a \divisio
   e g2 g fis1 e d \divisio
   }
  d' d2 d c1 b a \divisio
  g a2 b c1 b a \divisio
  b a2 g fis g e1 d \divisio
  d' g,2 a c1 b a \divisio
  g fis2 e fis1 g a \divisio
  a b2 a g fis e1 d\breve^\fermata \finalis
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
Div -- nou Bo -- ží slá -- vu
ne -- be -- sa v_svém řá -- du
všem všu -- dy hlá -- sa -- jí:
Den po dni když bě -- ží,
ji -- stě žeť se stě -- ží
moc Bo -- ží v_tom se -- zná -- vá,
noc jed -- na za dru -- hou
mou -- drost je -- ho dra -- hou
zře -- tedl -- ně zná -- ti dá -- vá.
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
A -- no i ob -- lo -- ha,
jak jsou Bo -- ží mno -- há
dí -- la; též ne -- ta -- jí:
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

Divnou Boží slávu
nebesa v svém řádu

všem všudy hlásají:
Ano i obloha,
jak jsou Boží mnohá
díla; též netají:
Den po dni když běží,
jistě žeť se stěží
moc Boží v tom seznává,
noc jedna za druhou
moudrost jeho drahou
zřetedlně znáti dává.

Neníť řeči v světě,
v kterémkoli koutě,
by nebyl znám hlas jich,
Všudyť po vší zemi
vzní nebes zvučení
i v místech nejdálších;
běh jich se obrácí,
vůkol světa kráčí,
v nichžto i slunci svému
stan vzdělal překrásný
známý všem a jasný
k bydlení rozkošnému.

Tu ráno vzcházeje,
z své schrány vstávaje
jako ženich krásný
mužně vykračuje, k běhu se spravuje
jako obr udatný;
z té světa krajiny
hned do jiné strany přebíhá dne každého,
neníť v světě věci,
ještoby snad moci
neznala horka jeho.

Zákon ovšem Páně
dostatečný, bludné
duše k obrácení;
I svědectví jeho
moudrosti hloupého
mocná k vyučení;
každé jeho řeči
přímé rady svědčí
srdce k obveselení;
přikázání jeho
zraku blikavého
prospěšná k osvícení.

K bázni čisté Boží
týž věrně všem slouží
jenž věčně zůstává:
Plnýť jest mírnosti,
pravdy, spravedlnosti,
Páně soud a práva:

ani zlatá množství,
jakžkolivěk se stkví,
můž se jemu vrovnati:
med ústům sladkosti
i stred svou sytostí
nemůž takové dáti.

Kdož se tě přidrží,
tobě Pane slouží,
moudrosti nabývá.
Tu bera naučení,
hojná po skončení
dána mu mzda bývá;
ale mnohé viny
jak mrzké nás činí,
kdo to můž vystihnouti?
svou Pane milostí
mé vyčisť hříšnosti,
nedej v nich zahynouti.

I od jiných zlostí,
pejchy a zpupnosti
zdržuj slouhu svého,
ať mne nepodmání;
tak zbudu svítání
svědomí těžkého.
I jazyk můj zpravuj,
k své cti jej napravuj,
též i srdce myšlení,
ať tobě má schránu,
Pane a obranu,
nikdy k ourážce není.