Přeskočit na obsah

Havran a jiné básně/Eulalie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Eulalie
Autor: Edgar Allan Poe
Původní titulek: Eulalie
Zdroj: POE, Edgar Allan. Havran a jiné básně. Praha: Bursík a Kohout, 1891. s. 24–25.
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Já sám jsem dlel,
kde vzdech a žel;
má duše jak hnijící bahno stála,
než krásná a sladká Eulalie
se cudnou nevěstou mou stala,
než zlatovlasá, mladá Eulalie
se usmívavou nevěstou mou stala.

Míň lesklý jest
lesk půlnočních hvězd
než oči té dívky zářící;
míň páry vloček plá,
jejž svit měsíční tká
nachem a perlami svítící,
než kadeř mojí krásné Eulalie
ta nejvíc nevšímána,
než kadeř jasnozraké mojí Eulalie
nejmenší, nejvíc zanedbána.

Pochyba! Žal! —
Ode mne dál,
mám duše její každý vzdech,
den celý mi
plá mocnými
paprsky Astarty žeh,
neb k ní obrací drahá Eulalie
svůj mateřský, snivý zrak,
neb k ní obrací mladá Eulalie
svůj fialkový zrak.