Havran a jiné básně/Annabel-Lee

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání
Údaje o textu
Titulek: Annabel-Lee
Autor: Edgar Allan Poe
Původní titulek: Annabel Lee
Zdroj: POE, Edgar Allan. Havran a jiné básně. Praha: Bursík a Kohout, 1891. s. 22–23.
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

I žila kdys, je tomu roků juž řad,
    u moře v království
mladičká dívka, již mohli jste znát
    dle jména Annabel Lee;
ta s myšlenkou žila jen napořád,
že má mne ráda, že rád mám já ji.

Byl dítě jsem, ona dítě též
    v tom u moře království;
víc naše láska byla než láska
    má i mé Annabel Lee,
že křídlatí serafi v Nebesích
tu lásku nepřáli mně ani jí.

A proto se stalo a dávno to juž
    v tom už moře království,
že z mraků šleh’ vítr a omrazil
    mou krásnou Annabel Lee.
I přišli vzácní její příbuzní
a hned mně uloupili ji,
a pak ji zavřeli do hrobky tam
    u moře v království.

Ni půl tak šťastni nejsou andělé,
    tož nepřáli mně ani jí,
a to byla příčina (již každý zná
    v tom u moře království),
že z mraku šleh’ vítr v půnoci,
že zmrazil, v prach srazil mou Annabel Lee.

Však lásky naší byl silnější vzdor,
    než láska starších než my,
    než moudřejších, nežli jsme my,
a věru, že v Nebesích andělů sbor,
    sbor duchů pod mořem nerozdělí
mé bytí a žití, mou duši od duše
    té krásné Annabel Lee.

Svit luny nevzplá kdes, by sen mi nepřines
    i krásné Annabel Lee,
neskočí hvězda v mrak, bych nezřel třpytný zrak
    té krásné Annabel Lee,
k své nevěstě tam noc každou uléhám,
k té drahé, k té milé, ze všech již mám,
    do hrobky na pomoří,
    v hrob, tam kde moře hřmí.