Duch Německa/Chvalozpěv

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Chvalozpěv
Autor: Therese Keiter (jako Marie Herbertová)
Zdroj: Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 123-124.
Dostupné online.
Vydáno: 1917
Licence: PD old 70
Překlad: Karel Dostál-Lutinov
Licence překlad: PD old 70
CHVALOZPĚV.
Marie Herbertová.

Ty, jenž stvořils byliny,
zeleň, úponkové kvítí,
růže kouzlíš z pustiny,
dobrý Otče, děkuji Ti!

Duše klečí před Tebou,
před zázrakem Tvým se klaní,
obrostlá kol velebou
v sladkých květův objímání.

Kdekoliv si ve hloží
nohu, srdce poranila,
vlídně v krok se rozloží
fialka a růže bílá.

Vždycky z trávy na stvole
narcisky mně kyne snítka,
ze sklenice na stole
andělé mě těší — kvítka.

Lidé jsou jen pletichy,
vlídně však se ke mně kloní
květin tiché kalichy,
sladkou vůni v líc mi roní,

Na mé rány dýchají
svojí krásy rajskou těchu,
ony k srdci spěchají
v době bouří, v době vzdechů.

Proto Bůh můj chválen buď
za to, že nám stvořil kvítí,
aby mohlo v moji hruď
sladkou útěchu vždy líti.