Dekameron/Den sedmý/Úvod

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Úvod
Autor: Giovanni Boccaccio
Původní titulek: Introduzione
Zdroj: BOCCACCIO, Giovanni. Dekameron. Díl druhý. Praha : Alois Hynek, 1897. s. 263–264.
Licence: PD old 70
Překlad: Jan J. Benešovský-Veselý
Licence překlad: PD old 70

Kdež pod vládou Dionea vypravuje se o kouscích, jež provedly buď z lásky, nebo pro vlastní spásu ženy manželům, kteří buď to spozorovali neb ne.

Všechny hvězdy byly již uprchly z východní končiny oblohy mimo jedinou, kterou nazýváme Světlonošem a jež dosud zářila v blednoucích červáncích, když správce domu vstav vydal se s množstvím soumarů do Panenského údolí, aby zde připravil vše, podle nařízení a rozkazů, jichž se mu dostalo od jeho velitele.

Nedlouho po jeho odchodu vstal také král, jehož hluk nosičů a zvířat byl probudil. I dal vzbuditi dívky a rovněž mladíky vyzval, aby vstali. Ještě sluneční paprsky nebyly zcela vzešly, když všichni se vydali na cestu. Ještě nikdy se jim nezdálo, že by zpěv slavíků a jiných ptáků zněl tak vesele, jako tohoto jitra. Provázeni zpěvem ptactva, dospěli až do Panenského údolí, kdež uvítáni ještě větším jich množstvím, tak že se jim zdálo, že se rozveselili jejich příchodem. Procházejíce se zde a prohlížejíce vše znovu, shledali, že vše zdá se jim krásnější, než minulého dne, neboť hodina denní slušela lépe kráse údolí.

Když pak se byli občerstvili dobrým vínem a pečivem, aby nebyli předstiženi zpěvem ptactva, jali se zpívat a celé údolí s nimi, opakujíc tytéž písně, které pěli. Na to všichni ptáci, jakoby se nechtěli dát překonat, připojili se novými a sladkými zpěvy.

Avšak když nastala hodina k obědu, postaveny stoly pod svěží stromy, vysoké a pěkné, poblíže jezera podle rozkazu králova, a zde usedli. Při jídle pak hleděli na mnohé ryby plovoucí v jezeru k nemalému svému potěšení. Když pak takto na ně hleděli, naskýtala se příčina ku všelikým hovorům.

Avšak když hod skončen a pokrmy i stoly odneseny, ještě veseleji než před tím jali se zpívati. Pak když na všelikých místech malého údolí upravena byla lože, jež všechna rozšafný správce byl opatřil a zastřel vzácnými záclonami, kdo chtěl, se svolením královým mohl jít pospat si. Komu pak nebylo do spánku, mohl podle libosti bavit se všelikým způsobem.

Když pak nastala hodina, kde všichni povstali, a nastala chvíle, by se shromáždili a vypravovali, jakož si přál král, shromáždili se nedaleko od místa, kde byli poobědvali, a davše prostříti na trávě koberce usednuli kolem jezera, nařídil král Emilii, aby počala. Dívka vesele se usmívajíc, počala takto: