Přeskočit na obsah

Autor:Julius Zeyer

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Julius Zeyer (1841–1901) byl český prozaik, dramatik a epický básník. Odborníky bývá většinou řazen k lumírovcům a je rovněž označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků. V české literatuře a poezii stojí ve skutečnosti mimo hlavní literární proudy. ⇒ více…

Dílo

[editovat]

Poezie

[editovat]

Básnické sbírky

[editovat]

Jiné básně

[editovat]

Próza

[editovat]

Divadelní hry

[editovat]

Díla o autorovi

[editovat]

Nar. 26. dubna 1841 v Praze, žil delší čas na Rusi, v Italii, Paříži a j. Básně, dramata i krásná prosa jeho se vyznačují nevšedně bujnou fantasií a romantičností, ale i pilnými studiemi. Vystoupil poprvé v Lumíru 1873. Vydal r. 1880 cyklus epopeí Vyšehrad, 1883 Griseldu, 1884 Poesie, 1886 Kroniku o sv. Brandanu a Čechův příchod, 1890 cyklus Z letopisů lásky a j.

  • Z inzerátu nakladatelství J. Otty na str. 175 knihy V soumraku bohů (1897):

Julius Zeyer! Jméno toto otevírá nám zcela určitý svět — svět legend, bájí a tajeplných dum, plných mystického světla. Kouzelným prutem velikého jeho umění dotčena vstává zde každá báje ku životu — a to, co bylo u jiného beztvárnou hmotou neuměleckou, stává se zde divnou zvučící lyrou, jejíž zvukům nižádné srdce lidské neodolá. Zeyer jest svým a ryzým od počátku do konce, a veškerá díla jeho připravují čtenářstvu bohaté, přímo lucullské hody. Tak žije a působí Zeyer od počátku po naše dny „a báje se mu sypou do klínu jak Merlínu“, jak praví o něm druh jeho Vrchlický. I vlastencem je Zeyer ohnivým a vroucím, a každé dotčení těchto strun vyvolá u něho i u čtenáře bolestné jitření krvavé, nikdy nezhojené rány. Díla jeho jsou drahokamy naší literatury, šperky zasazené ve zlatém, jemně ciselovaném rámci, jež ceny nikdy nepozbudou.