Žalmy Davidovy/Žalm 33

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Žalm 33
Autor: neznámý
Zdroj: ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912.
Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence: PD anon 70
Překlad: František Šebesta
Licence překlad: PD old 70
Index stran


\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new Voice = "discant" \relative d' {
  \clef "treble"
  \key d \dorian
  \time 4/4
  \repeat volta 2 {
  d2 a'4 a c b a g f2 e^\fermata
  e f4 g a d c2 b a^\fermata
  }
  \repeat volta 2 { e4 e g g f2 e^\fermata }
  c' b a4 gis a2^\fermata
  d4 d e d c2 a^\fermata
  e g a4 b c2 a^\fermata
  a g4 f e2 d1^\fermata
  \bar "|."
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
Nuž spra -- ve -- dli -- ví s_ce -- lou du -- ší
Se těš -- te v_Bo -- hu spa -- se -- ní.
Har -- fou slav -- te Pá -- na,
Čest z_vší mi -- lo -- sti;
Stru -- ny při -- chy -- stej -- te,
A tak žal -- my pěj -- te
Z_srd -- ce vrouc -- no -- sti.
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
Neb na u -- pří -- mé stá -- le slu -- ší
Své vzdá -- va -- ti mu chvá -- le -- ní;
Lout -- nou buď mu vzdá -- na
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

1. Nuž spravedliví s celou duší
Se těšte v Bohu spasení.
Neb na upřímé stále sluší
Své vzdávati mu chválení;
Harfou slavte Pána,
Loutnou buď mu vzdána
Čest z vší milosti;
Struny přichystejte,
A tak žalmy pějte
Z srdce vroucnosti.

2. Zpívejte jemu píseň novou,
Rty, srdcem vroucně zpívejte;
Jej slavit myslí opravdovou
Vždy pohotově bývejte.
Páně řeč jest pravá,
V smutku radost dává,
Vzdálí žalosti;
Každé dílo jeho
Trvá času všeho
Ve své stálosti.

3. Pán soud a právo oblibuje,
A řídí svět v své pravosti,
Svou láskou zemi naplňuje,
Všem zjevuje se v milosti.
Nebe slovem Páně
I vše světa stráně
Byly stvořeny,
Zástup nebeského
Vojska Duchem jeho
Úst jest zplozený.

4. Onť shrnul jako na hromadu
Vod mořských šíré hladiny,
A složil jako do pokladu
Sám propastí všech hlubiny.
Boj se země celá,
A slav díla skvělá
Pána mocného;
Lidé, nuž se děste,
Před Pánem se třeste
Času každého.

5. Jakž on jen řekne, vše se stane,
A Boha tvůrce oslaví;
A na rozkazy Pánem dané
I hned se všecko postaví.
Národů všech rady
Pro jich hříchủ vady
Jak chce podvrací;
Myšlení všech lidí,
Kteráž marná vidí,
Pán v nic obrací.

6. Na věky trvá Páně rada,
Již uložil svým k spasení,
A myšlení, jež v srdci skládá,
Se v pronárodu nemění;
Blaze tomu rodu,
Jejž Pán zprostiv svodu,
Národem svým zve;
Lid, jejž slávou zdobě,
Vyvoluje sobě
Za dědictví své.

7. Pán vidí všecky lidské syny,
S svých nebes na zem vzhlédaje,
A zná všech lidí všecky činy,
Svým zrakem srdce zkoumaje;
Na trůnu svém sedě,
Z příbytků svých hledě,

Všecko v péči má;
Všecky bydlitele
Na své zemi celé,
Výborně Pán zná.

8. Ten, kterýž stvořil srdce lidi,
A svou je řídí mocností,
Všech synů lidských skutky vidí,
A zná též srdce tajnosti.
Zástupy král svými,
V boj se bera s nimi,
Chráněn nebývá;
Aniž síla reku
Udatnému v vzteku
Válek prospívá.

9. Kdož v koních doufá, tenť se sklame,
Kůň k spomožení podvodný,
V sil jeho množství neshledáme
Své pomoci v čas příhodný;
Aj, Pán hledí mile
K těm, jenž ho vší chvíle
V bázni hledají,
A kdož bez přestání
Jeho smilování
Vroucně čekají.

10. Pán duše věrných vyprošťuje
Ze smrti, z pádu každého,
V čas hladu sám je vyživuje,
A dává hojnost dobrého.
Duch náš očekává,
Pánu v moc se dává,
V němž skrýš nalézá;
Onť jest spomožení,
Naše zachránění,
Naše pavéza.

11. Duch náš se v Pánu rozveselí,
Onť slyší nás, když voláme;
Svou naději po život celý
Jen v jménu jeho skládáme.
Pane, v lásce známý
Milost konej s námi
Svou vždy hojněji;
Jakož v samém tobě
Máme v každé době
Pevnou naději.