Články ze Slovana/Pozorovatel politický (51)

Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský
Pozorovatel politický (50)	Pozorovatel politický	Temno všude, ticho všude, co to bude, co to bude?

Údaje o textu
Titulek:	Pozorovatel politický
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Slovan, 1850 - 1851
Licence:	PD old 70

(20. května 1851.) - H. B. Sbírky na naše národní divadlo vstoupily nyní již skutečně do života a první počátek jeví se dosti skvěle. Ačkoli posud ani v Praze se pořádně nesbíralo, již se sešlo dílem slíbených, dílem složených peněz přes 40.000 zl. stř. V celé zeini, jak slyšíme odevšad, jeví se největší horlivost a s netrpělivostí očekávají se archy od výboru z Prahy slíbené, kterých se ještě mnohým obcím nedostalo.

Při této příležitosti musíme vysvětliti jednu okolnost dle našeho mínění velmi důležitou. Vláda totiž co hlavní výminku žádala od divadelního výboru, aby tyto sbírky po venkově všude šly skrze ruce panů představených obecních. Tomu se ale nesmí rozuměti tak, jako by jenom páni představení obecní měli sbírati, což by bylo zdaru sbírky velmi na škodu, neboť známo, že páni představení mnohými pracemi svými dosti zaměstnáni jsou. Dosti na tom, když se sbírky s vědomím a pod kontrolou pánů představených povedou, a tu horlivým našincům všude volno jest ve svých místech s vědomím pánů představených a k jejich rukoum sbírky se ujímati.

Ostatně tuším ani zapotřebí nebude doložiti, aby též lidu, který pravému účelu divadla nerozumí a jen jakousi komedii pro pány si pod tím představuje, na kterou by on přispívati měl - vysvětleno bylo všude náležitě, čehož zapotřebí - Čím více se blíží čas volby nového presidenta republiky francouzské a tím též rozhodnutí budoucnosti evropské: tím většího ruchu pozorujeme mezi diplomaty. Svatá alliance třeba ne pod tím jménem snaží se o dobré srozumění mezi sebou a Varšava, Krakov a Holomouc ve krátkém čase budou svědkové důležitého vyjednávání. -Zdá se však velmi pravdě podobno, že již nyní ty mocnosti, které pod jinénem svaté alliance známy jsou, nebudou rozhodovati budoucí osudy národův evropských.

- Dle nejnovějších zpráv jest jisto, že rakouská vláda se docela srovnává s nynější francouzskou, strany politiky v Italii a že obě nechtí se svými vojsky země papežské opustiti. Všichni panovníci vlašští drží se těchto dvou vlád, jenom Sardinsko, zachovávajíc liberální politiku, drží se Anglicka, má ale za to na své straně mysle všech liberálních ltalianů. Tak stojí naproti sobě strany v Italii.

- O tom, co se nyní děje ve Francouzích, není ani hodno psáti, neboť každým dnem se okolnosti změní, každý den přinese nějaký nový plán a jiné sestavení stran. Nyní jest opět mnoho naděje, že bude obnoveno všeobecné hlasovaoí právo.

- Naše církevní světla na Moravě chystají se vždy více k falimentu. Známky toho jsou, že jíž zabíhají silně pod střechu „světského ramene:“ světlo „od Hané“ již zastává, že jsou mocnářové z Milosti Boží a s patrným opovržením mluví o „svrohovanosti massy.“

- Nastává nám opět nový zákon o myslivosti, dle kterého se prý bude muset každá myslivost propachtovati; toto pachtování bude se díti jen na větší revíry, na pět let a pod řízením podkrajských úřadů. - Viděti z toho, že jistým pánům ještě nikterak nechce ta honba z hlavy vyjít a že vymýšlejí všeliké prostředky, kterak by se zase svého starého práva na jiné cestě dodělali.

- Na ukázku, jaký jest rozdíl mezi Rakousy a Angličany, uvádírne následující příběh, který se stal v Londýně dne 12. května t. r. Sir P. H. Somerset, setník u jednoho pluku gardy, přiveden jest na policejní úřad v ulici Marlboroughské před soudce p. Hardwika. Tento důstojník byl obžalován, že jel do Hydeparku tudy, kudy se jezditi zapovědělo, a když jej policejní služebník zdržeti chtěl, že koně bičem popohnal, a když mu polícejhík do uzdy vpadl, jej bičem zmrskal. Vysokorodý pan setník omlouval se tím, že s ním nezacházeli s patřičnou úctou Pan soudce Hardwik dal mu ale notný výtopek toho obsahu, že důstojníci mají nejpřísněji dle zákonů se řídit a odsoudil jej na deset dní do trestnice. Důstojník žádal o změnění trestu v peněžitou pokutu třeba sebe větší, poněvadž by vystoupna z káznice, svůj pluk musel opustiti - soudce ale nedal se nikterak obměkčiti.

- Ost Deutsche Post nám uvádí v dopisu z Paříže tu podivnou a až posud k víře nepodobnou zprávu, že prý se utvoříl spolek mezi Cavaignacem, Thiersem a Changarnierem proti prodloužení presidenstvi Lud. Napoleona a jako s tím účelem, aby se pro budoucnost tito tři mužové vlády zmocnili.

- Vídeňské výminečné soudy oznámily nám zase ovoce své týdenní činnosti, ve které hůl hraje zase jako obyčejně silnou roli. Přestupkv jsou hlavně: uražení stráže, „aufreitzende“ (popuzující) řeči.

- V Cařihradu bylo několik uherských emigrantů na žádost rakouské vlády uvězněno, „poněvadž měli účastenství v činném nápadu na jednoho rakouského agenta.“ Tato příčina z diplomatické řeči do obyčejné a srozumitelné přeložená znamená asi tolik, že nepochybně vybili některému vyzvědači, který tam mezi ně vyslán byl. - Strany Košuta a jiných hlavnějších osob v Kiutahii zdržovaných praví se, že je turecká vláda ještě několik měsíců na žádost rakouské vlády držeti chce v tomto polozajetí, že ale přijdou do nějaké zdravější krajiny blíže k Cařihradu.

- Král neapolitánský nařídil za příčinou šťastného porodu královny pustiti z vězení všechny zločince až na rok odsouzené (rozumí se samo, že ne politické) a vyplatiti ze zemských důchodů všechny fanty v zastavárně až na 4 zl. stř. založené. - Tak vidíme krále neapolitánského z kapsy cizí dobrodiní činiti!

- Úřadům v Sedmihradsku zase obnoven jest rozkaz, aby v dopisování s úřady vládními žádného jiného jazyku kromě němčiny neužívali.

- Ne bez příčiny uvádějí nám vládní noviny následující zprávu: „Několik mladých šlechticů z nejstarších rodin v mocnářství, jak se praví, umínilo si do státní služby nepochybně k vyslanectví vstoupiti. Maďarský šlechtic se mezi nimi žádný nejmenuje.“ Z čehož pozorujeme, že by se vyšší šlechta, až posud s nynějším ministerstvem nespokojena, začínala již smiřovati, že ale mezi maďarskou šlechtou a vládou ještě posud žádný pevný svazek se neutvořil.

- Dovídáme se z vládních časopisův o následujícím vládním ustanovení: „Jestli některý vysloužilý cís. kr. důstojník za porotce zvolen a jestli zároveň s jinými porotci k řízení soudnímu obeslán, musí toto obeslání aspoň osm dní před zahájením soudu zasláno býti k vojenskému velitelství, k němuž důstojník přísluší. Velitelství alespoň tři dny před zahájením soudu oznámiti má, zdaliž nějaká služební překážka důstojníkovi k obeslání dostaviti se nedá; aneb že jest mu poručeno k obeslání státi. Kdyby obeslaný porotník přes toto poručení vojenského velitelství k povinnosti porotnické nestál, budiž velitelství zpraveno, aby jej k odpovídání potáhlo.“ Z čehož pozorujeme, že navzdor všemu úsilí přece není v Rakousích rovnost práva pro všechny, a že vojenský stav ani po vysloužení nenáleží jako ostatní občanstvo pod působnost zákonů. Že z tohoto nařízení také vysvítá patrná odvislost celé vlády od vojenské moci, není ani zapotřebí připomínati.