Články ze Slovana/Pozorovatel politický (28)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pozorovatel politický
Autor: Karel Havlíček Borovský
Zdroj: citanka.cz
Vydáno: Slovan, 1850 - 1851
Licence: PD old 70

- Pražské vládní noviny podávají nám zprávu, kterak prý pan kardinál arcibiskup Pražsky vydal na kněžstvo své diecése oběžní list, aby všemožně sbírali příspěvky na chrám, který katolická jednota Pražská v Karlíně z dobrovolných příspěvků vystavěti chce. - Radíme každému, kdo na naše slovo něco drží, aby k tomuto účelu ani prací, ani penězy nepřispíval. - To bude zase křik v Izraeli. Vidíte neznabohy, tajné nepřátele boží, jak vám radí, abyste k tak chvalitebnému účelu jako jest stavění chrámu katolického, nic nedávali! Musíme tedy horlivost takovou následujícím ochladiti. Jak známo, sluší na tom místě, kde nyní Karlín stojí, řádu křižovnickému v Praze patronát a jest to dosti hanba, že tento řád, který, jak povědomo, nesmírné peníze získal z Karlína, ani tolik nábožnosti, nýbrž jen uznalosti v sobě neměl, aby, když tak nesmírně výnosných užíval vrchnostenských práv, také si drobet vzpomněl na povinnosti a nenechal své nově vystavené město tolik let již bez kostela; jest to dost hanba pro tento duchovní řád, že se nyní na ten kostel, který on vším právem vystavěti měl, teprv v celé zemi žebrati má a i také slovanského lákadla používati musí, totiž zasvěcení chrámu na jména sv. Cyrila a Methoda. - To právě ale jest nejvíc na duchovních patronátech: víme ku př. že bývalý p. arcibiskup Pražský, když na jeho panství v městečku Rychnově (na Moravských hranicích) chrám vyhořel, asi po 5 let tam žádných varhan nedal a zahanbiti se nechal od jednoho sousedního patrona hraběte Blankensteina v Batelově na Moravě, který právě toho času ve svém katolickém kostele místo starých varhan skvostné a veliké nové koupil. Tento hrabě ale byl protestant a oficír od husarů a můžeme si pomyslit, jak pěkné dělal lid přirovnání mezi tímto a mezi p. arcibiskupem, jenž od církve ročně asi 30000 zl. platu dostává! To však již jest starý obyčej v katolické církvi: nesmírného jmění, které již má, užívá se nejvíce k necírkevním účelům a když něčeho opravdu zapotřebí jest, sbírá se zase na to mezi věřícími. - V české král. učené společnosti zřízen prý bude nový český odbor pro filosofii a matematiku v jazyku českém. Král. učená společnost v Praze, která za času Dobrovského a jiných filosofických a historických zkoumatelů nabyla velikého života, za našich časů skoro ani není hrubě známa obecenstvu a živoří více formálními schůzkami a periodickým volením oudů nežli skutečným a vydatným podporováním věd. Příčinou toho byl v poslednejších dobách nedůstatek jistého popudu zevnějšího, bez kterého se, jak zkušenost učí, ani vědy ani umění nedaří. Dělila se na čtyry odbory, z kterýchžto dva filologický a historický, v nichžto našinci převládali, na sobě nesly ráz slovansko-český a ve svých schůzkách také po česku jednaly. Nyní tedy následuje i třetí odbor. - Byl ovšem plan velmi dobrý a živný, spojiti tuto učenou společnost, která dosti patrné jměni a privilegie má, s Museum, nepodařil se ale odporem nekolika starých a mladých pedantů. Na to se chtěla česká věda při Museum v jistých zvláštních odborech soustřediti, nepřišlo to ale posud dále než k archeologickému a ani ten nemá pořádnou čilou duši. Tak není tu mnoho a tam je také málo! - Pražská Unie si vzala v posledním čísle nevděčnou a marnou práci upomínati nyní pana ministra Schwarzenberka na jeho program, který tak slavně četl v černém fraku z tribuny říšského sněmu v Kroměříži a sice jmenovitě na to místo, kde praví: „Teprva tenkrát, až omlazené Rakousko a omlazené Německo nového a stálého zřízení nabudou, bude možná jejich vzájemné poměry státnicky ustanoviti. Až do té doby bude Rakousko své spolkové povinnosti konati.“ To ovšem neznamená obnoviti starý Bundestag a vnutiti se s celým Rakouském do starého Bundu. Unie také připomíná pana Schwarzenberka na § 17. naší říšské, přece od něho samého dělané ústavy, že se žádné smlouvy, které by říši naší nějaké povinnosti ukládaly, bez svolení říšského sněmu státi nemohou." Smlouvy Bregenzské a Varšavské ovšem ukládají nám nesmírné povinnosti, neboť postaviti takové armády není jistě laciná věc: sprostý rozum by se tedy mohl domnívati, že by takové smlouvy bez svolení říšského sněmu platné býti neměly. - Ale sliby jsou chyby! a diplomatové, jak se zdá, drží své sliby jen tenkrát, když musí!

- Oesterr. Correspondenc, známý ministerský časopis, mluví nyní zase velmi liberálně, schvaluje pořád reformy a opravy a slibuje hory doly. Když již nyní tak mluví, kdy ještě ani vojna nepočala, což bude teprva slibovat, jestli vojna opravdu počne. A které lidské péro by bylo vstavu vypsati to slibování, které by z této ctihodné a pravdomluvné Correspondence prýštilo, kdyby se tak vojna nedařila?! - Ministr obchodu nařídil ředitelstvu správní statistiky, aby se sestavily národopisné zprávy rakouské s národopisnou mapou. Tandem aliquando, sed sero nimis! Až posud alespoň snad žádny rakousky ministr nevěděl, kolik duší od kterého kmenu a národu pod jeho vládou v Rakousku bydlí! - Brněnský pan biskup dal prý sup. professoru dějepisu na lyceum Jihlavském jisté navedení, jak prý má mluvit o jistých dobách, zvláště když se jedná o náboženské nedorozumění a oznámil mu spolu, že prof. náboženství nad ním v tomto ohledu kontrolu povede. - Jest pravda, že mnohá věc, která se na světě stala, jest hrozně mrzutá, zvláště někdy pro pány biskupy a že by za to kolikráte dali nevím co, jen kdyby se to, nějak zapomenouti neb zabarviti dalo. Historie ale mluví to co se stalo a ne to, co chtějí nechat mluvit páni biskupové a všichni páni biskupové z celého světa nejsou s to, aby historii zacpali pravdomluvná ústa. - Z Hustopeče dopisuje někdo do jistých českých vládních novin pod znamením brejlí. Nedávno upekl tedy tento Hustopečský dopisovatel hustý článek o civilním manželství a rozumí se samo sebou, že zcela jest mínění pana hraběte Thuna a zavrhuje civilní sňatek také se strany vědy, mravnosti a politiky! Jak hustá jest ale věda tohoto pana Hustopečana, vidíme nejlépe z toho, když praví ve svém dopisu: že svazek manželský jest cele nutným, nevybavitelným ano předurčeným!! když poměr manželský vykláda dle polárnosti a dodává, že prý pro každého muže jest na světě jen jedna žena a pro každou ženu jen jediný muž, kteří prý jsou mezi sebou v pravdivé předurčené harmonii! Ačkoli každá statistika ukazuje libovolnost tohoto posledního udání a ačkoli každý, kdo zná více manželství, kolikrát již byl svědkem té „předurčené hamonie“, chceme přece chopiti pana dopisovatele z jiné strany. On jest nade všechnu pochybnost katolický kněz a náleží k té straně, kteráž s tou samou horlivostí zastává „na základě vědy, mravnosti a politiky“ coelibat čili bezženství kněží, s kterou brojí proti civilnímu sňatku. Tu ale pan Hustopečský dopisovatel ve své husté vědeckosti zapomněl, že sbíraje nucené důvody proti nenáviděnému civilnímu sňatku, dokázal vlastně neslušnost coelibatu. Neboť kam přijde při kněžském coelibatu se svou polarností, se svou předurčeností, se svým tvrzením, že pro každého muže jest jen jedna žena na světě a pro každou ženu jen jeden muž? Co si tedy mají počít ty ženy, které dle zákonu polárnosti mají právě adtrakci ke katol. kněžím, které jsou jim předurčeny, když katol. kněžstvo nuceno jest od hierarchie k bezženství? Poněvadž pro tyto ženy již se tedy mužů nedostává, nuceny jsou též buď k coelibatu, buď k hříchům - Zašmodrchanost myšlének, kterou vůbec při té straně, ku které p. dopisovatel Hustopečský náleží, často pozorujeme, jeví se také tam, kde praví proti civilnímu manželství: Dá prý se toto vnitřní usjednocení na základě obapolného souhlasu teprva nějakou úmluvou vynutiti? Ovšem že nedá tak jako se nedá vynutiti svázáním štolou; ale snad již toto usjednocení a ten souhlas napřed býti musí a pak teprva má následovati úmluva neb štola, aby ten vnitřní srdeční svazek nabyl též občanské a církevní platnosti. Či ne tak? Civilní manželství jest ústav nevyhnutelně spojený se svobodou církve, jest to prostředek proti libovolnosti hierarchie nevyhnutelný. Ať pan dopisovatel nemluví ani o vědě ani o mravnosti ani o politice: jeho polarnost a předurčenost ve vědě jest více k smíchu, než pro vyvrácení. Co se mravnosti týče, nemusí býti s civilním manželstvím spojena jeho libovolná rozlučitelnost (proti které i my jsme, neboť manželství libovolně rozlučitelné jest pouhý konkubinat), ačkoli přece v mimořádných a důležitých pádech přece úplnou rozlučitelnost manželství i u katolíků připouštíme Co se ale politiky týče, jest jistě záslužno, aby se pyšné hierarchii vzal z rukou prostředek, týrati bez potřeby jinověrce vynucovaním reversů, zdržováním atd. Že ostatně v prvních a právě v nejlepších dobách křesťanské církve sňatky křesťanů s pohany a se židy v obyčeji a dovoleny byly, víme z historie a také v samém Novém Zákoně nacházíme toho potvrzení.

Poznámky[editovat]

Pan dopisovatel nepochybně by nám vyčetl, že se v tom uchylujeme od katolického učení, jakožto assekurací proti tomu připomínáme, že můžeme vypočísti množství pádů, ve kterých římsko katolická hierarchie buď za peníze buď z jiných také světských a výnosných ohledů velmožům katolickým dovolovala manželství zrušiti a jiné platně uzavříti.